Fandom

Ekonomický klub Wiki

Správní řízení

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

Rozhodovací činnost orgánů veřejné správy, jejímž účelem je vydání správního rozhodnutí. Právní úprava: zákon č.500/2004 Sb., správní řád.

Veřejná správa je realizovaná:  vydáváním normativních právních aktů (publikovaných ve Sbírce zákonů)  vydávání individuálních právních aktů (rozhodnutí správního orgánu o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech konkrétního subjektu jako účastníka správního řízení)

Správní řízení se člení:  obecné: postup řízení upraven ve SŘ, v obecném řízení se rozhoduje ve věcech na všech úsecích státní správy i v oblasti samosprávy.  zvláštní: postup řízení upraven přednostně zvláštním předpisem, se subsidiárním (podpůrným) použitím SŘ. (např. stavební, přestupkový zákon)  specifické: samostatný druh správního řízení, SŘ nelze použít ani podpůrně (např. zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád).

SPRÁVNÍ ŘÁD A JEHO POUŽITÍ, Správní řád upravuje postup správních orgánů ve správním řízení. Nový správní řád nabyl účinnosti 1.1.2006. Správní právo dělíme na hmotné a procesní. Působnost správního řádu: 1. pozitivní vymezeni SpŘ upravuje postup správních orgánů: 1.1. orgány moci výkonné 1.2. orgány územních samosprávných celků 1.3. jiné orgány (např. NKÚ, ČNB) 1.4. právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (např. Státní fond kultury, Česká televize, veřejné stráže) 2. negativní vymezení Správní řád se nepoužije pro: 2.1. občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony správních orgánů (jsou zde v postavení subjektů soukromoprávních vztahů, např. nakládání s majetkem státu). 2.2. na vztahy mezi orgány územní samosprávy při výkonu samostatné působnosti.

SPRÁVNÍ ORGÁNY, Úřední osoba je každá osoba, která se bezprostředně podílí na vedení správního řízení a na rozhodování v něm. Nadřízený správní orgán je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní předpis, nebo který rozhoduje o odvolání nebo vykonává dozor.

Správní orgány mají svou příslušnost, která určí, zda je orgán oprávněn vést konkrétní správní řízení. 1. VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST pro správní řízení v 1. stupni. 1.1. Určení 1.1.1. zvláštním předpisem (např. zákona o přestupcích obce, Policie ČR) 1.1.2. do působnosti kterého správního orgánu náleží rozhodovaná věc (když zvláštní zákon nestanoví konkrétní orgán, jen upravuje působnost orgánů). Konkrétní orgán určíme podle kompetenčního zákona. Řízení provádí K úkonu je příslušný:  územní samosprávný celek obecní (krajský) úřad  veřejnoprávní korporace její výkonný orgán  jiná právnická organizace statutární orgán

1.2. Kompetenční spory o věcnou příslušnost Do dohodnutí zastavuje všechny lhůty. 1.2.1. kladný (pozitivní) spor: Považuje-li se několik správních orgánů za příslušné k řízení v téže věci. Oznámí to nejblíže společnému nadřízenému správnímu orgánu, který jejich spor rozhodne. Pokud správní orgány nemají společný nadřízený orgán, oznámí spor každý svému nadřízenému orgánu. Tyto orgány rozhodnou v dohodovacím řízení. Pokud se nedohodnou do 15ti dnů, podají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu, který kompetenční spor s konečnou platností rozhodne. Kompetenční spory mezi ústředními správními úřady se řeší dohodovacím řízení, při nedohodě u Nejvyššího správního soudu.

1.2.2. záporný (negativní) spor: Pokud se žádný správní orgán nepovažuje za příslušný k provedení řízení, podá účastník řízení nebo kterýkoli správní orgán žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.

2. MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST určuje, který z věcně příslušných orgánů má působnosti vést správní řízení z územního hlediska. 2.1. Určení: 2.1.1. místo činnosti 2.1.2. místo, kde se nachází nemovitost 2.1.3. místo podnikání 2.1.4. místo trvalého pobytu fyzické osoby 2.1.5. místo sídla právnické osoby 2.2. Spory o místní příslušnost 2.2.1. Předstižení - Pokud je místně příslušných více správních orgánů a nedohodnou-li se jinak, povede řízení ten z nich, u něhož jako prvního byla podána žádost nebo který z moci úřední učinil v řízení úkon jako první.¨ 2.2.2. Usnesením ústředního správního orgánu, do jehož působnosti věc náleží.

3. Spory v příslušnosti 3.1. Postoupení pro nepříslušnost (věcnou i místní) Dojde-li podání správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, postoupí jej příslušnému orgánu a uvědomit podatele a usnesení o postoupení zaznamená ve spise. Postoupený orgán může se souhlasem nadřízeného orgánu:  postoupit podání dalšímu správnímu orgánu  vrátit podání orgánu, který mu podání postoupil Pokud nadřízený orgán s dalším postoupením nebo vrácením, musí se podřízený orgán podáním zabývat. 4. Změny příslušnosti správních orgánů v průběhu řízení V průběhu řízení mohou proběhnout změny příslušnosti správních orgánů. Usnesení o změnách příslušnosti se oznamují veřejnou vyhláškou (na úřední desce či internetu) a účastníci jsou vyrozuměni. Při nevyhovění je o tom pouze žadatel vyrozuměn.

4.1. atrakce (vztažení pravomoci) nadřízený správní orgán může věc převzít místo podřízeného správního orgánu a rozhodnout jako správní orgán nižšího stupně 4.1.1. na podnět příslušného správního orgánu nebo 4.1.2. na požádání účastníka

4.2. delegace - přenesení pravomocí na jiný subjekt Nadřízený správní orgán může pověřit k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu. Atrakční a delegovaná pravomoc nadřízeného orgánu se nemůže uplatnit vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu jejich samostatné působnosti. 4.3. vyloučení pro podjatost Pokud jsou všechny úřední osoby správního orgánu vyloučeny pro podjatost, nadřízený správní orgán pověří projednáním a rozhodnutím věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán v sousedním obvodu. Vyloučení úředních osob z důvodu podjatosti ze všech úkonů řízení, kterými by mohla ovlivnit výsledek řízení. Podjatost u úřední osoby:  má zájem na výsledku řízení  má faktický poměr k projednávané věci nebo k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům  účastnila se řízení v téže věci na jiném stupni¨ Vyloučení namítá účastník (bezodkladně). Pochybnost musí být doložitelná a přezkoumatelná. Důkazní břemeno leží na správním orgánu. Vlastní podjatost má povinnost oznámit i úřední osoba. O námitce rozhodne služebně nadřízený úřední osoby. Představený vyloučené osoby za ni určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti. 4.4. postoupení pro vhodnost správní orgán může věc postoupit jinému věcně příslušnému správnímu orgánu pokud se domnívá, že je to vhodné. Postoupený správní orgán musí souhlasit.

4.5. změna okolností rozhodných pro určení příslušnosti – dojde-li během řízení ke změně okolností rozhodných pro určení příslušnosti, dokončí řízení správní orgán původně příslušný. DOTČENÉ ORGÁNY  orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon  orgány, které vydávají závazné stanovisko nebo vyjádření, které je podkladem k rozhodnutí správního orgánu.  územní samosprávné celky, jestliže se věc týká jejich samostatné působnosti Správní orgán, který vede řízení, je povinen zjistit, které orgány budou dotčenými orgány a o zahájení řízení je uvědomí. Dotčené orgány poskytují důležité informace. Ve správním řízení, které se jich týká, mohou:  nahlížet do spisů  obdržet kopii materiálu  právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí  podat podnět k zahájení přezkumného řízení Některé úkony ve správním řízení mohou dotčené orgány činit společně se správním orgánem, který vede správní řízení. Tyto orgány mohou navzájem využívat úkonů, které již byly provedený druhým orgánem. Spory mezi orgány se řeší jako u kompetenčních sporů.

ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ, Všechny osoby, které mohou být rozhodnutím právního orgánu dotčeny na svých právech. Je jim dána možnost se k projednávané věci vyjádřit a uplatnit v řízení svá práva. Účastníci správního řízení jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají právní subjektivitu tj. způsobilost k právům a povinnostem.

1. Hlavní účastníci se silným procesním postavením. 1.1. v řízení o žádosti 1.1.1. žadatel 1.1.2. osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu 1.2. v řízení z moci úřední 1.2.1. osoby, jimž má rozhodnutí  založit, změnit nebo zrušit právo (povinnost) konstitutivní rozhodnutí  prohlásit, že právo (povinnost) mají (nemají) - deklaratorní rozhodnutí

1. Ostatní účastníci Mají slabší procesní postavení. 1.1. Osoby, které mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. 1.2. Osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon

Tvrzené účastnictví Osoba se může prohlásit za účastníka do protokolu. Tato osoba je považována za účastníka dokud správní orgán neprokáže opak. Pokud je sporný účastník v odvolacím řízení uznána za účastníka řízení, stává se nesporným účastníkem a může činit úkony, i když již uběhla lhůta stanovená k těmto úkonům.

Procesní způsobilost (legitimace) znamená schopnost osoby samostatně jednat ve správním řízení tj. vlastním jednáním nabývat práv a brát na sebe povinnosti. 1. Fyzické osoby Procesní způsobilost nemají fyzické osoby:  které soud zbavil způsobilosti k právním úkonům  kterým byla způsobilost k právním úkonům soudem omezena Správní orgán je povinen zjisti názor nezletilého dítěte (je-li účastníkem řízení), pokud je schopné formulovat své názory. K názoru dítěte se přihlíží s přihlédnutím k jeho věku a rozumové vyspělosti. 2. Právnické osoby Pokud právní subjektivita u právnické osoby není stanovena, vzniká společně s procesní způsobilostí. Za právnickou osobu jedná a činní úkony jen jedna osoba a musí prokázat oprávnění.

Zastoupení - možnost zastupování účastníků jinou osobou - zástupcem. Práva a povinnosti vznikají přímo zastoupenému, nikoliv zástupci. Formy zastoupení ve správním řízení: 1. zákonný zástupce účastník musí mít zákonného zástupce v rozsahu, v jakém nemá procesní způsobilost. Zákonný zástupce je určen: 1.1. přímo ze zákona (zákon o rodině) 1.2. rozhodnutím soudu 2. opatrovník Opatrovníka ustanoví správní orgán, jestliže: 1.1. účastník řízení nemá plnou procesní způsobilost, nemá zákonného zástupce a nemá opatrovníka podle zvláštního zákona 1.2. musí být ustanoven opatrovník i účastníkovi s plnou procesní způsobilostí. 3. zmocněnec na základě plné moci Účastník volí sám, prokazuje se písemnou plnou mocí (lze ji udělat i ústně do protokolu). V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Zmocněncem může být jakákoliv právnická nebo fyzická osoba, která má procesní způsobilost a zastupování přijme. Zmocněnec nesmí k zastupování zmocnit další osobu, pokud to nemá v plné moci výslovně dovoleno (s výjimkou advokáta). 3.1. v plném rozsahu – generální 3.2. k určitému úkonu nebo určité části řízení - speciální 4. společný zmocněnec nebo společný zástupce účastníků, jejichž zájmy si neodporují. Uplatňuje-li více účastníků shodný zájem. Vyzívá správní orgán, nebo sami účastníci bez výzvy.

VEDENÍ ŘÍZENÍ A ÚKONY SUBJEKTŮ. Přehled subjektů:  SPRÁVNÍ ORGÁNY – mají pravomoci veřejné správy  ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ – jejich záležitost je rozhodována  DOTČENÉ ORGÁNY – dotýká se jich činnost správního orgánu.  DALŠÍ OSOBY nejsou účastníky řízení, ale mají v něm určitou úlohu a postavení

SPRÁVNÍ ORGÁNY Zásady činnosti správních orgánů – jsou obecné povinnosti správních orgánů a osob. Zásady mají zajistit řádný výkon veřejné správy. 1. Zásada zákonnosti (legality) povinnost postupovat v řízení v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, i mezinárodní smlouvou. 2. Zásada zneužití správního uvážení Povinnost používat svou pravomoc pouze k těm účelům a v tom rozsahu, jak jim byla zákonem svěřena. Má chránit účastníky řízení před zneužitím moci ze strany správních orgánů. 3. Zásada ochrany práv nabytých v dobré víře Správní orgán by měl zasahovat do práv dotčených osob jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu (zásada proporcionality přiměřenosti). 4. Zásada souladu zvoleného řešení s veřejným zájmem Správní orgány mají povinnost chránit veřejný zájem a povinnost dbát, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (snaha o sjednocení rozhodovací praxe). 5. Zásada materiální pravdy Správní orgán je povinen zjistit pravdivý stav věci, a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí. 6. Zásada dobré správy Veřejná správa je službou veřejnosti. Správní orgán se musí chovat zdvořile k dotčeným osobám a podle možností jim vycházet vstříc (poskytnout poučení, uvědomit o učiněných úkonech). 7. Zásada preference smírného vyřízení věci Pokud to připouští povaha věci, mohou účastníci mezi sebou uzavřít smír (dohodu), jehož platnost schválí správní orgán. Správní orgán se snaží smír navrhnout. 8. Zásada rychlosti a hospodárnosti Povinnost vyřídit věc bez zbytečných průtahů a ve stanovených lhůtách. Účastníci mohou použít prostředky ochrany proti nečinnosti. Správní orgány postupují tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, úřad si zajistí dostupné podklady sám. 9. Zásada rovnosti a nestrannosti Rovnost dotčených osob ve správním řízení. Zákaz diskriminace, nepodjatost úředníků. 10. Zásada spolupráce správních orgánů (součinnosti) Správní orgány musí spolupracovat. 11. zásada písemnosti modifikovaná zásadou ústnosti

12. zásada neveřejnosti modifikovaná zásadou veřejnosti pouze ve vztahu k účastníkům

13. zásada oficiality modifikovaná zásadou dispoziční

14. zásada dvojinstančnosti

15. zásada volného hodnocení důkazů

VEDENÍ ŘÍZENÍ Řízení vedou oprávněné úřední osoby správního orgánu. 1.1. Forma Správní řízení je vedeno písemně. Výjimku může stanovit zákon nebo vlastní povaha věci.

1.2. Mlčenlivost Úřední osoby mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděly v souvislosti s řízením. Zproštění:  z důvodů stanovených zvláštním zákonem  vysloví-li souhlas osoba, které se skutečnost týká.

1.3. Jednací jazyk 1.3.1. Český a slovenský – pro jednání a vyhotovení písemností 1.3.2. cizí jazyk – pouze písemnosti v originálním znění s úředně ověřeným překladem do jazyka českého. Jednání vždy v češtině. Cizinec, který neovládá jednací jazyk, má právo na tlumočníka, kterého si opatří na své náklady. 1.3.3. Příslušník národností menšiny občan ČR má právo jednat ve správním řízení ve svém jazyce a zajistí si tlumočníka

1.4. Spis Spis se zakládá pro každou řešenou věc. Označen spisovou značkou. Obsahuje veškeré písemnosti a listiny, které se k dané věci vztahují a přílohy.

1.5. Protokol Zákon stanoví, u kterých úkonů se sepisuje protokol. Podle uvážení se pořizuje i obrazový a zvukový záznam, který jej nenahrazuje, pouze doplňuje. Přítomné osoby mají právo být s protokolem seznámeny a mohou podat stížnost proti jeho obsahu. 1.5.1. Náležitosti protokolu:  místo úkonu  čas provedení úkonu  procesní úkony  identifikace přítomných osob  podpis úřední osoby jméno, příjmení, funkce a zúčastněných osob  služební číslo podle služebního průkazu

DORUČOVÁNÍ Doručovatelé mají postavení úřední osoby, jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob oprávněných k převzetí písemnosti předložením průkazu totožnosti. Odmítne-li jej adresát předložit, doručovatel doručení neprovede.

1. Způsoby doručování správními orgány: 1.1. prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky 1.2. sám správní orgán, který písemnost vyhotovil 1.3. prostřednictvím obecního úřadu 1.4. prostřednictvím policejního orgánu (příp.obecní policie) 1.5. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb 1.6. elektronicky na elektronickou adresu na požádání účastníka řízení

2. Formy doručování: 2.1. doručení do vlastních rukou

Komu:  adresátovi  tomu, koho adresát k přijetí zmocnil písemnou plnou mocí s úředně ověřeným podpisem V jakých případech:  předvolání  rozhodnutí  písemnosti, o nichž to stanoví zvláštní zákon  písemnost, u níž hrozí, že by se mohla dostat jinému účastníkovi řízení, který má na věci protichůdný zájem.

2.2. nedoručuje se do vlastních rukou, 2.2.1. převzetí má být potvrzeno příjemcem (běžné doporučné zásilky)  adresátovi  jiné vhodné fyzické osobě, která bydlí, působí nebo je zaměstnána v tomtéž místě a souhlasí s předáním adresátovi 2.2.2. převzetí nemá být potvrzeno příjemcem (obyčejné zásilky)  vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky

1. Doručování fyzickým osobám 1.1. na adresu pro doručování, kterou mu osoba oznámila 1.2. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na který ji mají být doručovány písemnosti 1.3. na adresu jejího trvalého pobytu 1.4. do místa podnikání ve věcech podnikání 1.5. na její elektronickou adresu 1.6. kdekoli bude zastižena (odmítne-li převzít, nastupuje fikce doručení)

2. doručování advokátům, notářům a soudním exekutorům a jiným osobám poskytujícím právní pomoc podle zvláštních předpisů je upraveno podrobněji

3. Doručování právnickým osobám 3.1. na adresu pro doručování Mohou to být například soukromé adresy statutárních orgánů. Pokud na adrese pro doručování osoba odmítne zásilku převzít, zakládá to fikci jejího doručení právnické osobě. 3.2. na adresu jejího sídla (sídla její organizační složky) Právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškání lhůty z důvodu, že se na adrese jejího sídla (sídla její organizační složky) nikdo nezdržuje. 3.3. na elektronickou adresu právnické osoby Režim doručování písemností: 3.4. do vlastních rukou, jsou oprávněny převzít: 3.4.1. orgány a osoby oprávněné za právnickou osobu jednat 3.4.2. jiné osoby speciálně pověřené k přijímání písemností 3.5. nedoručuje se do vlastních rukou (převzetí má být potvrzeno příjemcem), lze doručit: 3.5.1. fyzické osobě, která je za adresáta oprávněna písemnost převzít, např. podatelna 3.5.2. fyzické osobě, která převzetí potvrdí razítkem adresáta 3.5.3. jiné vhodné fyzické osobě bydlící, působící, zaměstnané v tomtéž místě a souhlasící s předáním adresátovi. 3.6. nedoručuje se do vlastních rukou (převzetí nemá být potvrzeno příjemcem) - vložením písemnosti do adresátovy domovní schránky nebo na jiné vhodné místo.

4. Doručování do ciziny Pokud je adresátem: 1. zahraniční osoba bez pobytu či sídla na území ČR 2. česká osoba, která se zdržuje v cizině Doručuje se prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, (popř. prostřednictvím příslušného orgánu státní správy, kde je mezinárodní smlouvou stanoveno jinak). Pokud se nepodaří písemnost doručit, ustanoví zahraničnímu adresátovi správní orgán opatrovníka.

5. Náhradní doručování - Uložení Nepodaří-li se písemnost doručit žádným přípustným způsobem, písemnost se uloží u: 1.1. správního orgánu, 1.2. obecního úřadu 1.3. v provozovně provozovatele poštovních služeb. Při doručování písemností do vlastních rukou se uložení oznámí. Oznámení se vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo. Po uplynutí 10 dnů se písemnost vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, nebo se vrátí správnímu orgánu (den fikce doručení) Výzva obsahuje:  výzvou, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl  kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout  poučení o právních důsledcích případného jednání.

Fikce doručení (písemnost je považována za doručenou) 1. Doručení do vlastních rukou pokud si adresát do 10 dnů nevyzvedne uloženou zásilku, pak  dnem vhození do domovní schránky,  dnes vrácení zásilky správnímu orgánu. 2. Doruční ne do vlastních rukou  dnem vhozením přímo do domovní schránky, kdy se na písemnosti vyznačí datum vhození

Překážky při doručování 1. Neplatnost doručení Adresát může požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena, prokáže-li, že si uloženou písemnost nemohl bez svého zavinění (např. nemoc, služební cesta) ve stanovené lhůtě vyzvednout. 2. Znemožnění doručení adresátem Pokud adresát znemožní pokus o doručení (např. odmítne písemnost převzít nebo se jinak doručování vyhýbá), předá se mu poučení o právních důsledcích jeho jednání. Pokud i poté adresát doručení neumožní, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo.

DORUČOVÁNÍ VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU Co se doručuje:  písemnosti, jejichž doručení má zásadní význam pro řízení  které se jinak doručují do vlastních rukou.

Doručující se osobám:  neznámého pobytu nebo sídla  jimž se prokazatelně nedaří doručovat  které nejsou známy  v případech, kde to stanoví jiný zákon

Forma doručení: Písemnost se vyvěsí na úřední desce správního orgánu, na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Doručena patnáctým dnem po vyvěšení. Musí být zároveň zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu).

Úřední deska je základním místem pro komunikaci veřejné správy s občany v případech, kdy není vyžadován přímější kontakt. Zřizuje každý správní orgán. Musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetu (provede sám správní orgán nebo je jeho povinností uzavřít veřejnoprávní smlouvu s obcí s rozšířenou působností o zajištění zveřejnění).



DOŽÁDÁNÍ Správní orgán může dožádat o provedení úkonu podřízený nebo nadřízený nebo jiný věcně příslušný správní orgán, pokud může provést některý úkon jen s obtížemi nebo s neúčelnými náklady nebo vůbec (např. výslech svědka). Vydává se usnesení o dožádání.

Dožádaný správní orgán:  přijmout => pak je povinen úkon provést bez zbytečného odkladu, max.do 30 dnů od dožádání,  odmítnout

Součinnost Policie ČR pří provádění úkonů správních orgánů Správní orgán může požádat Policii ČR o součinnost jejích příslušníků při provádění svého úkonu, jestliže:  hrozí, že se někdo pokusí ztížit nebo zmařit provedení správního úkonu  hrozí-li nebezpečí osobám nebo majetku.


ÚKONY ÚČASTNÍKŮ ŘÍZENÍ Účastníci řízení mají procesní práva a povinnosti: 1. Povinnost Předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti (doklad, který je veřejnou listinou 2. Právo 2.1. navrhovat důkazy a jiné návrhy po dobu řízení Správní orgán pro to může stanovit termín (koncentrace řízení). Navržené důkazy nebo jiné návrhy správní orgán buď provede, nebo je povinen v odůvodnění rozhodnutí uvést důvody, proč tak neučinil. 2.2. vyjádřit stanoviska k projednávané věci Kdykoliv v průběhu řízení. Stanoviska o tom, jak má správní orgán rozhodnout, i ke stanoviskům ostatních účastníků. Na požádání musí správní orgán poskytnout informace o řízení. 2.3. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí Správní orgán je povinen všechny účastníky písemně vyrozumět, že ukončil shromažďování důkazů a stanovit jim lhůtu pro vyjádření se k nim.

PODÁNÍ Je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání je učiněno dnem, kdy skutečně došlo k příslušnému správnímu orgánu, a to buď přímo nebo postoupením. 1. Náležitosti podání. Případné nedostatky podání nejsou důvodem pro jeho odmítnutí. Správní orgán pomůže podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

Z podání musí být patrno:  kdo jej činí  které věci se týká  co se navrhuje  označení orgánu, jemuž je určeno  další náležitosti, které stanoví zvláštní předpisy  podpis osoby, která jej činí

2. Formy podání:  písemné  ústní učiněné do protokolu u správního orgánu  elektronické podepsané zaručeným elektronickým podpisem  tzv. nouzové formy, např. faxové, dálnopisové, elektronické bez zaručeného podpisu, zvukové či obrazové na záznamových médiích. Toto podání musí být do 5 dnů potvrzeno některou ze tří výše uvedených forem.

Nahlížení do spisu Právo nahlížet do spisu (i když je rozhodnutí již pravomocné) mají:  všichni účastníci řízení a jejich zástupci  jiné osoby v případě, že prokážou právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků nebo veřejný zájem Správní orgán může žadateli odmítnout nahlížení do spisu. Vyloučeny jsou vždy části s utajovanými skutečnostmi a skutečnosti s povinností mlčenlivosti. Dále mají právo:  činit si výpisy  na pořízení a vydání kopie spisu (celého nebo části)

LHŮTY Lhůty k provedení úkonů jsou:  stanovené přímo zákonem  určené správním úřadem, je-li toho zapotřebí Počítání času Prvním dnem lhůty je následující den po dni oznámení. Účastník dodržel lhůtu, pokud poslední den lhůty:  učiní podání u příslušného správního orgánu  podá poštovní zásilku držiteli poštovní licence  učiní podání u správního orgánu vyššího stupně, protože nemůže z vážných důvodů učinit podání u příslušného správního orgánu.

Navrácení v předešlý stav: 1. prominutí zmeškání úkonu Lhůta - Účastník může požádat o prominutí do 15-ti dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. Lze maximálně do jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn. Obsah - jaká překážka účastníkovi bránila učinit úkon ve lhůtě (musí být z vážných důvodů, které nastaly bez jeho zavinění např. nemoc, dlouhodobá nepřítomnost) a připojit zmeškaný úkon, jinak se tím správní orgán nezabývá.

2. povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání Může učinit pouze do vydání rozhodnutí. Správní orgán toto povolí jen v případě, že podateli hrozí vážná (doložitelná) újma.

PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ - ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ, PODKLADY PRO ROZHODNUTÍ, ZAJIŠTĚNÍ ÚČELU A PRŮBĚHU ŘÍZENÍ. 1. Postup před zahájením řízení Úkony sloužící k ověření toho, zda má být v určité situaci řízení zahájeno. 1.1. Přijímání podnětů k zahájení řízení z moci úřední Správní orgán je povinen písemně informovat do 30 dnů podatele o tom, jak s jeho podnětem naložil.  že řízení zahájil  že neshledal důvody k zahájení řízení Ve věcech žadatele, které by evidentně nemohly vést k úspěchu, správní orgán věc usnesením odloží. Správní orgány rovněž odloží anonymní žádosti o zahájení správního řízení.

 že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.

1.2. Opatření vysvětlení k prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední. Každý je povinen podat správnímu orgánu vysvětlení pod sankcí pořádkové pokuty.

1.3. Zajištění důkazů Správní orgán má možnost zajistit důkaz ještě před zahájením řízení, u něhož hrozí, že jej v budoucnu nebude možné provést nebo s velkými obtížemi. Musíme předpokládat, že ovlivní řešení otázky.

1.4. Předběžná informace Je možnost požadovat od správního orgánu, který je příslušný vydat rozhodnutí, aby byla písemně poskytnuta předběžná informace.

2. Zahájení řízení O zahájení řízení (z moci úřední i na žádost) je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky (těm, kterým se nepodařilo oznámit, ustanoví správní orgán opatrovníka veřejnou vyhláškou). Totéž platí i v průběhu řízení, když jsou za účastníky stanoveny další osoby. 2.1. řízení o žádosti Zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh došel (od posledního v případě více žadatelů, ostatní jsou pak vyrozuměni) věcně nebo místně příslušnému správnímu orgánu.

Náležitosti žádosti - stejné základní obsahové náležitosti jako podání + musí být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá Nedostatky žádosti - žadatel je může odstranit ihned nebo je vyzván k odstranění v přiměřené lhůtě, řízení může správní orgán přerušit. Žádost právně nepřípustná – řízení je zastaveno. Žadatel může žádost vzít zpět, omezit, pouze do vydání rozhodnutí.

2.2. řízení z moci úřední Zahájeno dnem, kdy správní orgán oznámil zahájení řízení účastníkovi (prvnímu z více účastníků) a to doručením oznámení nebo ústním prohlášením (sepíše se protokol) všem účastníkům.

Náležitosti oznámení:  označení správního orgánu  předmět řízení  jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo úřední osoby¨  podpis úřední osoby

3. Nezahájení řízení nebo ukončení řízení - překážky řízení Zjištěná překážka řízení:  věc odložena – nezahájeno řízení,  věc zastavena – nepokračuje se v řízení.

3.1. překážka věci rozhodované (litispendence) V téže věci probíhá řízení před jiným správním orgánem. 3.2. překážka věci rozhodnuté (res iudicata) Účastníkovi bylo již dříve přiznáno totéž právo nebo uložena tatáž povinnost.

4. Vedení řízení 4.1. Ústní jednání

To nařídí správní orgán v případech:  kdy to stanoví zákon  pokud je nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků a uvědomí o tom účastníky nejméně s 5-ti denním předstihem.

Ústní jednání je:  neveřejné  veřejné, když to navrhnout hlavní účastník a správní orgán vyhoví. Veřejným jednáním nesmí být způsobena újma ostatním účastníkům. Správní orgán musí dbát na ochranu utajovaných skutečností a ochranu mravnosti.

4.2. Podklady pro vydání rozhodnutí

Podklady mohou být:  návrhy účastníků – není jimi správní orgán vázán  důkazy  skutečnosti známé správnímu orgánu z úřední činnosti  podklady od jiných správních orgánů nebo orgánů veřejné moci  skutečnosti obecně známé

Podklady opatřuje správní orgán, příp. účastník (na podporu svých tvrzení je povinen obstarat důkazy). Správní orgán je povinen zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu.

4.3. Dokazování

Důkazem je každý důkazní prostředek, který správní orgán za důkaz uzná a použije ve správním řízení ke zjištění stavu věci.

Správní orgán hodnotí důkazy:  podle své úvahy (ve smyslu zásady volného hodnocení důkazů),  v jejich vzájemné souvislosti,  přičemž přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a co uvedli účastníci. Hodnocení důkazů a odmítnutí provedení důkazů popíše orgán v odůvodnění rozhodnutí.

4.3.1. Důkaz listinou Správní orgán uloží tomu, kdo má potřebnou listinu, aby ji předložil, nebo provedl čestné prohlášení nebo svědeckou výpověď. Veřejné listiny jsou považovány za pravdivé, pokud není prokázán opak.

4.3.2. Důkaz ohledáním U věcí movitých nebo nemovitých. O ohledání se sepíše protokol.

Vlastník, uživatel nebo ten, kdo má věc u sebe je povinen:  předložit věc správnímu orgánu,  strpět ohledání věci na místě.

4.3.3. Důkaz svědeckou výpovědí Povinnost svědčit má každá osoba. Je poučena o právních následcích nepravdivé a neúplné výpovědi. Platí zákaz výslechu svědka o skutečnostech, u kterých stát povolil povinnosti mlčenlivosti (např. obchodní, lékařské, daňové tajemství, zák. 412/2005 Sb.,)

4.3.4. Důkaz znaleckým posudkem

Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, a toto posouzení lze jen s odbornými znalostmi, které úřední osoby nemají.

Správní orgán: 1. pokusí se o získání odborného posouzení, 2. ustanoví znalce, který vypracuje posudek písemně a předloží jej v určené lhůtě (může být také vyslechnut).

4.4. Předběžná otázka

Vydává se, pokud rozhodnutí závisí na vyřešení určité otázky, o níž nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

Postup:  Rozhodne příslušný správní orgán. Rozhodnutím se správní orgán vázán.  správní orgán dá podnět k zahájení řízení před příslušným správním orgánem,  správní orgán vyzve účastníka, aby požádal o zahájení řízení ve věci,

 Rozhodne správní orgán - učiní si o otázce sám úsudek (nelze o otázce, zda byl spáchán trestný čin, přestupek ani o otázkách osobního stavu).

Po dobu řízení o předběžné otázce je řízení přerušeno.

4.5. Zajištění účelu a průběhu řízení = zjišťovací prostředky

4.5.1. Předvolání Správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při úkonu v řízení je nutná (účastník, svědek, znalec).

Předvolání:  musí být písemné  doručuje se do vlastních rukou zpravidla nejméně s 5-ti denním předstihem.  obsahuje poučení předvolaného o:  povinnosti se omluvit, pokud se ze závažných důvodů nemůže dostavit,  o následcích, pokud se neomluví a nedostaví (předvedení či pokuta).

4.5.2. Předvedení

Předvést lze účastníka nebo svědka, který se bez náležité omluvy nebo bez dostatečných důvodů na písemné předvolání nedostaví.

Usnesení o předvolání:  písemné,  doručuje se orgánům, které mají předvedení provést (zajišťuje Policie ČR, případně jiný ozbrojený sbor nebo obecní policie). Orgán usnesení doručí předváděnému v okamžiku předvedení.


4.5.3. Předběžné opatření

Správní orgán jej nařídí:  je-li potřeba zatímně upravit poměry účastníků,  je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce.

Vydává se:  z moci úřední nebo  na požádání účastníka (správní orgán rozhodne do 10-ti dnů nebo zamítnutne).

Rozhodnutím se:  přikazuje účastníkovi nebo jiné osobě, aby něco konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl (např. nepokračoval v protiprávním jednání, nezasahoval do práv osob),  Zajišťuje věc  která může sloužit jako důkazní prostředek,  která může být předmětem exekuce.

Pokud věc osoba dobrovolně nevydá, správní orgán přikročí ke správní exekuci odnětím této věci.

Proti rozhodnutí lze podat odvolání. Odvolání nemá odkladný účinek a je předběžně vykonatelné.

Správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod jeho nařízení.


4.5.4. Pořádková pokuta

Max. do výše 50.000 Kč V případech, kdy:  osoba se bez omluvy nedostaví na předvolání,  osoba i přes napomenutí ruší pořádek,  osoba neuposlechne pokyny úřední osoby,  osoba učiní hrubě urážlivé podání (vulgární).

Stanovení výše v poměru k závažnosti následku, což posuzuje správní orgán. Lze ukládat opakovaně. Pokutu nelze zvyšovat při opakujícímu se porušování, pouze novým rozhodnutím snížit nebo pominout.

4.5.5. Vykázání z místa konání úkonu

Po předchozím upozornění. Osoba, která nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním jednání nebo ohledání na místě. V případě neuposlechnutí, vykázání vynucují tytéž orgány, které provádějí předvedení.

4.5.6. Záruka za splnění povinnosti

Jedná se o kauci (peněžitou či nepeněžitou záruku) za splnění povinnosti,

Povinnost:  uložená v průběhu řízení  vznikne po skončení řízení.

Záruka:  složená účastníkem dobrovolně,  nařízená správním orgánem v případech stanovených zvláštním zákonem.

Záruka se vrací, když  byla uložená povinnost splněna,  v řízení nebyla povinnost uložena.

5. Přerušení řízení (usnesením) Zastavení běhu lhůt s cílem poskytnout časový prostor pro:  odstranění nedostatků žádosti  zaplacení správního poplatku ve lhůtě  ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému  další důvody stanovené zákonem

Správní orgán je povinen řízení přerušit na požádání žadatele z důležitých důvodů, které žadatel musí uvést.

Doba přerušení - nezbytně nutná a správní orgán je povinen určit konkrétní lhůtu. Po dobu přerušení neběží lhůty, týkající se provádění úkonů v řízení.

6. Zastavení řízení (usnesením) Řízení o žádosti správní orgán zastaví, jestliže:  žadatel vzal svou žádost zpět (musí s tím souhlasit ostatní účastníci)  byla podána žádost zjevně právně nepřípustná  žadatel ve lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti  zjistí překážku litispendence nebo res iudicata  žadatel zemřel nebo zanikl nebo zaniklo právo nebo věc  žádost se stala zjevně bezpředmětnou  z dalších důvodů stanovených zákonem

Řízení z moci úřední správní orgán zastaví:  pro překážku litispendence  v řízení, ve kterém nemohou pokračovat právní nástupci  v řízení, ve kterém odpadne důvod pro jeho vedení (zanikne věc).


Zvláštní druhy správních řízení

1. Řízení před kolegiálním orgánem

Kolegiální orgán rozhoduje hlasováním (veřejně, tajně). Každý člen může podat návrh na usnesení.

Řízení vede předseda nebo předsedající, popř. člen, na kterém se orgán usnese. Kolegiální orgán je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Hlasovat musí každý člen osobně, vyloučeno je hlasování v zastoupení. Každý z přítomných členů má 1 platný hlas. V případě rovnosti hlasů není usnesení schváleno

2. Společné řízení

Správní orgán může spojit různá řízení, k nimž je příslušný, pokud:  se týkají téhož předmětu,  spolu jinak věcně souvisejí,  se týkají týchž účastníků. Společné řízení se vede u společné žádosti více žadatelů. Ve společném řízení se zakládá jeden spis a vydává se společné rozhodnutí. Ze společného řízení lze vyloučit řízení o jednotlivých otázkách a rozhodnout o nich samostatně.

3. Sporné řízení

Řeší spory:  z veřejnoprávních smluv  ze soukromoprávních vztahů občanských, pracovních, rodinných nebo obchodních

Zahajuje se na návrh. Účastníci navrhují důkazy (zásada projednací). Účastníci:  navrhovatel  odpůrce.

Rozhodnutí:  vyhoví (zcela nebo zčásti)  zčásti vyhoví a ve zbylé části zamítne  zamítne  schválí smír účastníků

Správní orgán v rozhodnutí rozhodne také o nákladech řízení podle toho, jaký měl účastník ve věci úspěch.

4. Řízení o určení právního vztahu

Když o vzniku, trvání nebo zániku určitého právního vztahu:  nelze nebo nepostačuje vydat osvědčení,  otázku nelze řešit v rámci jiného správního řízení.

Řízení na žádost osoby, která musí prokázat právní zájem na vydání takového rozhodnutí.

5. Řízení na místě

Rozhodnutí o povinnosti uložené na místě v případech zákonem vymezených (tzv. opatření bezprostředního zásahu) ve zkráceném řízení. Rozhodnutí se vyhlašuje ústně, vydá se účastníkovi písemné potvrzení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

6. Řízení s velkým počtem účastníků

Řízení s více než 30-ti účastníky. Zahájení řízení se oznamuje veřejnou vyhláškou. Ve vyhlášce stanovena lhůta, ve které dojde k zahájení řízení. Veřejnou vyhláškou lze doručovat veškeré písemnosti.

Řízení pro výběrové procesy ve veřejné správě: 7. Řízení s předstihem žádosti

O výběru nabídky rozhoduje rychlost doručení, (vyznačí se časový údaj o doručení žádosti). Řízení se vede o žádosti (žádostech) s nejlepším pořadím.

8. Řízení o výběru žádosti

O výběru nabídky rozhodne naplnění stanovených kritérií (kvalitativní či cenová). Řízení se vede o všech žádostech.

Zahájení řízení vyhlášením veřejnou vyhláškou a prostřednictvím alespoň dvou hromadných sdělovacích prostředků. Vyhlášení obsahuje:  lhůta pro podání žádosti (nesmí být kratší než 30 dní)  kritéria hodnocení  pravidla postupu při více kolech. Po uplynutí lhůty nelze podat žádost, nelze žádost změnit.

Rozhodnutí vydává správní orgán na základě doporučení nejméně tříčlenné komise, jmenované vedoucím správního orgánu.

SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ – LHŮTY PRO VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ, NÁLEŽITOSTI ROZHODNUTÍ, PRÁVNÍ MOC A VYKONAVATELNOST ROZHODNUTÍ, USNESENÍ, PŘÍKAZ, SMÍR. Správní rozhodnutí jako individuální správní akt je výsledkem rozhodovací činnosti správního orgánu. 1. Formy správních rozhodnutí 1.1. rozhodnutí 1.2. rozhodnutí meritorní (ve věci) nebo mezitímní nebo v části věci 1.3. usnesení o procesních otázkách 1.4. příkaz zkrácené řízení 1.5. doklad nahrazuje písemné vyhotovení 1.6. smír, rozhodnutí o smíru

1. Rozhodnutí 1.1. Obsah Podle obsahu dělíme na:  konstitutivní, které zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti určené osoby. Působí od okamžiku vzniku do budoucna.  deklaratorní, v určité věci prohlašuje, že osoba práva nebo povinnosti má či nemá, přičemž takové právo nebo povinnost existovaly i v minulosti. Působí tedy již od vzniku práva nebo povinnosti. 1.1.1.1. výroková část Může obsahovat i více výroků. Výrok obsahuje:  rozhodnutí ve věci, řešení otázky, která je předmětem řízení  právní předpisy, podle nichž bylo rozhodováno  označení hlavních účastníků řízení  uvedení lhůty ke splnění ukládané povinnosti  vyloučení odkladného účinku odvolání  vedlejší ustanovení a různé podmínky  rozhodnutí o nákladech řízení

1.1.1.2. odůvodnění Obsahuje:  důvody výroku  podklady pro vydání rozhodnutí  úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů a při výkladu správních předpisů  informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům  1.1.1.3. poučení Obsahuje:  zda je rozhodnutí konečné nebo zda lze proti němu podat odvolání (rozklad)  v jaké lhůtě tak lze učinit  který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává  že odvolání nemá odkladný účinek

1.2. Forma rozhodnutí Rozhodnutí se zásadně vydává v písemné formě až na zákonem stanovené výjimky, kdy lze zpravidla usnesení vyhlásit pouze ústně. Ústně vyhlášená rozhodnutí se pouze poznamenávají do spisu, (na požádání účastníka je mu vydáno ještě písemné potvrzení). Originál rozhodnutí vlastnoručně podepsaný oprávněnou úřední osobou se zakládá pouze do správního spisu a stanoveným osobám se oznamuje stejnopis.

Formální náležitosti:  označení rozhodnutí (usnesení, příkaz, povolení)  označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal (úplný název)  jména a příjmení všech účastníků  číslo jednací (spisová značka, číslo listu)  datum vyhotovení rozhodnutí  otisk úředního razítka (kulaté razítko se státním znakem)  jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby

1.3. Lhůta 1.3.1. bez zbytečného odkladu (do 3 dnů) 1.3.2. do 30-ti dnů od zahájení řízení, 1.3.3. do 60 u složitých případů 1.3.4. do 30 + doba nutná k provedení dožádání, zpracování znaleckého posudku nebo k doručení do ciziny. Nevydá-li správní orgán rozhodnutí v zákonné lhůtě, může nadřízený správní orgán zákonnou lhůtu přiměřeně prodloužit, lze-li důvodně předpokládat, že v prodloužené lhůtě bude rozhodnutí vydáno a je-li takový postup pro účastníky výhodnější.

1.4. Způsoby vydání 1.4.1. předání stejnopisu rozhodnutí k doručení (vypraveno dne) 1.4.2. ústní vyhlášení 1.4.3. vyvěšení veřejné vyhlášky 1.4.4. poznamenání usnesení do spisu

1.5. Oznámení 1.5.1. doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou 1.5.2. ústním vyhlášením (právní účinek má pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, což se poznamená do spisu). S výjimkou konečného rozhodnutí a rozhodnutí, kterým se ukládá povinnost.

1.6. Platnost Vydáním rozhodnutí. Od tohoto okamžiku již nemůže správní orgán své rozhodnutí změnit (je rozhodnutím vázán).

1.7. Právní moc Právní moci nabývá rozhodnutí:  které bylo oznámeno stanoveným způsobem  proti kterému nelze podat řádný opravný prostředek (odvolání, rozklad) Pravomocné rozhodnutí je závazné pouze pro účastníky správního řízení a pro všechny správní orgány.

1.8. Vykonatelnost Rozhodnutí je vykonatelné (vymahatelné)  nabytím právní moci  uplynutím lhůty stanovené ke splnění povinnosti (pokud uložená povinnost nebyla dobrovolně v této lhůtě splněna) Rozhodnutí je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá dokladný účinek, tzn. okamžikem oznámení, resp. okamžikem uplynutí lhůty k plnění. 1.9. Doložka právní moci a vykonatelnosti Má písemné vyhotovení (originál založený ve spisu) Vyznačí ji - správní orgán, který rozhodl v posledním stupni

2. Mezitímní rozhodnutí a rozhodnutí v části věci Mezitímní rozhodnutí rozhodne:  o právních poměrech jen některých účastníků  jen o některých právech a povinnostech

Domáhat vydání se může kterýkoli z účastníků řízení (v rámci ochrany před nečinností).

je oprávněn domáhat se vydání těchto rozhodnutí. 

3. Rozhodnutí podmíněná závazným stanoviskem Závazné stanovisko lze vydat jen tam, kde to zákon výslovně stanoví.

4. Usnesení Usnesením rozhoduje správní orgán v případech, kdy tak výslovně stanoví zákon. Zpravidla:  činí průběžná opatření, kterými zajišťuje hladký průběh řízení, např. zastavení řízení  řeší procesní otázky

Usnesení má stejné obsahové náležitosti jako rozhodnutí a oznamuje se stejným způsobem. Usnesení nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze proti němu podat odvolání. Usnesením jsou též exekuční výzva a exekuční příkaz.

Odvolání: Lze se odvolat proti usnesení, která se oznamují. Odvolání však nemá odkladný účinek. Nelze se odvolat proti usnesení:  která se pouze zaznamenávají do spisu. Toto usnesení může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením.  o němž to stanoví zákon

5. Příkaz Příkazem dojde ke zkrácenému řízení a vydání povinnosti. Podkladem pro příkaz je kontrolní protokol.

Příkazem může správní orgán uložit povinnost:  v řízení z moci úřední  v řízení na žádost pouze ve věcech sporných

Zkrácené řízení: 1. kontrolní protokol 2. kontrolovaný se seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení s obsahem protokolu řádně vyzván 3. vyřízení námitek kontrolovaného proti obsahu protokolu

Forma příkazu – písemná. Náležitostí jako správní rozhodnutí. Poučení o odvolání (ke kterému orgánu, lhůta a od kterého dne se počítá). Odvolání – podává se odpor. Podává, komu se povinnosti ukládá. U správního orgánu, který příkaz vydal do 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje standardním způsobem. Zpětvzetí odporu není možné. Nebyl-li odpor podán, stává se příkaz pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

5.1. Příkaz vydaný na místě Jestliže:  je účastník na místě přítomen  plně uzná důvody vydání příkazu, uznáním se považuje stav věci za prokázaný.  je uložena povinnost k peněžitému plnění do výše 10.000 Kč (nebo k nepeněžitému plnění, které může účastník uskutečnit hned na místě).

Odůvodnění příkazu lze nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením účastníka, že s uložením povinnosti souhlasí. Podpisem se stává příkaz pravomocným a vykonatelným rozhodnutím (o čemž musí být účastník předem prokazatelně poučen).

6. Doklad

Doklad lze vydat místo písemného vyhotovení rozhodnutí. Podmínka: správní orgán vyhoví žádosti o přiznání práva, jehož existence se osvědčuje zákonem stanoveným dokladem (např. občanský průkaz, cestovní pas, řidičský průkaz tyto mají však zvláštní procesní úpravu). Právní moc nabude doklad okamžikem, kdy si jej žadatel vyzvedne.

7. Smír

Smír představuje dohodu o předmětu řízení uzavřenou mezi účastníky správního řízení navzájem. Smír musí být v souladu s právními předpisy a v souladu s veřejným zájmem. Musí být schválen správním úřadem.


Vady správního rozhodnutí Vadné je rozhodnutí:  obsahující zřejmé nesprávnosti  absolutně neplatné (nicotné)  věcně nesprávné (nezákonné)

Pro správní rozhodnutí platí presumpce správnosti rozhodnutí. Považuje se za bezvadné do té doby, než příslušný správní orgán vysloví jejich vadu a rozhodnutí současně opraví, změní nebo zruší.


1. Rozhodnutí obsahující zřejmé nesprávnosti Zjevné chyby v počtech, psaní, překlepy, přepisy. Správní orgán, který rozhodnutí vydal, usnesením chyby opraví (i bez návrhu) i po nabytí právní moci. správní orgán. Lze podat odvolání.

2. Nicotnost rozhodnutí Hledí se na něj, jakoby vůbec právně nevzniklo, neuplatní se presumpce správnosti.

Nicotné je rozhodnutí:  k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný  které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným (např. dovolává se na neplatné normy, ukládá nereálné povinnosti).

Nicotné rozhodnutí prohlásí nadřízený orgán a v přezkumném řízení ho zruší pro nezákonnost.  z moci úřední se nicotnost zjišťuje a prohlašuje kdykoli  z podnětu účastníka správní orgán sdělí do 30-ti dnů podateli, zda shledal či neshledal důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti. Nelze podat odvolání.

3. Nezákonnost rozhodnutí Rozhodnutí je nezákonné, pokud jsou porušena procesní pravidla při jejich vydávání (výrok je v rozporu se zákonem, rozhodnutí neobsahuje zákonné náležitosti). Napravují:  správní orgány odstranit řádnými nebo mimořádnými opravnými prostředky.  správní soudy příp. ústavní soud.

Ochrana před nečinností Proti nečinnosti správního orgánu se lze bránit žalobou proti nečinnosti. Upravuje soudní řád správní. Lze se jí domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení. Podmínka - bezvýsledné vyčerpání prostředků, které stanovuje správní řád.

Nadřízený správní orgán z moci úřední učiní opatření proti nečinnosti v případech, kdy správní orgán:  nevydá rozhodnutí ve věci v zákonné lhůtě  nezahájí řízení ve lhůtě 30 dní ode dne, kdy měl zahájit řízení z moci úřední  nedodrží zjevně lhůtu stanovenou pro vydání rozhodnutí o žádosti

Prostředky nadřízeného správního orgánu proti nečinnosti:  přikáže nečinnému správnímu orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí  převezme věc a rozhodne namísto nečinného správního orgánu (atrakce)  pověří jiný správní orgán ve svém správním obvodu vedením řízení (delegace)  přiměřeně prodlouží zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí

PŘEZKOUMÁNÍ SPRÁVNÍCH ROZHODNUTÍ – OPRAVNÉ PROSTŘEDKY ŘÁDNÉ (ODVOLÁNÍ, ROZKLAD) A MIMOŘÁDNÉ (OBNOVA ŘÍZENÍ A PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ), Jen tehdy, je-li rozhodnutí řádně a náležitě odůvodněno, je přezkoumatelné. Rozhodnutí, které je považováno za nezákonné, nesprávné nebo vydané na základě nesprávného řízení, může být napraveno: 1. Opravné prostředky správního řádu: 1.1. Řádné opravné prostředky - proti nepravomocnému rozhodnutí 1.1.1.1. odvolání 1.1.1.2. rozklad 1.1.1.3. odpor proti příkazu 1.2. Mimořádné proti již pravomocnému rozhodnutí 1.2.1.1. přezkumné řízení 1.2.1.2. obnova řízení 2. Žaloby a návrhy ve správním soudnictví

1. Odvolání 1.1. Podání 1.1.1. Subjekty Mohou podat účastníci řízení Nemůže podat  ten, který se práva podat odvolání vzdal.  Jestliže odvolatel vzal podané odvolané zpět, nemůže je podat znovu (řízení o odvolání je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání, následujícím dnem nabývá napadené rozhodnutí právní moci). Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího správního orgánu. 1.1.2. Obsah odvolání: kromě obecných náležitostí musí obsahovat:  kdo je činí  proti kterému rozhodnutí směřuje  v jakém rozsahu ho napadá (není-li uvedeno, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí). Odvolání může směřovat výslovně i jen k jednotlivým částem rozhodnutí. Lze napadnout výrokovou část i jednotlivý výrok. Odvolání jen proti odůvodnění není přípustné!  v čem je spatřován rozpor rozhodnutí s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo  co se navrhuje (petit).

1.1.3. Odvolací lhůta  15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí (zvláštní předpisy mohou stanovit jinou lhůtu).  90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, jestliže byl účastník nesprávně poučen nebo dokonce vůbec nebyl poučen o možnosti odvolání  při neoznámení rozhodnutí účastníkovi do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí dozvěděla, nejpozději do 1 roku, kdy bylo rozhodnutí oznámeno poslednímu z účastníků.

1.1.4. Účinky odvolání  suspenzivní (odkladný) účinek dokud není o odvolání rozhodnuto, rozhodnutí nenabývá právní moci a není vykonatelné. Správní orgán může odkladný účinek z určitých důvodů vyloučit (odůvodnit ho). Nelze se proti tomu odvolat.  devolutivní účinek rozhodování se přesouvá z orgánu 1. stupně na orgán instančně nadřízený (výjimka je autoremedura).

1.1.5. Podání odvolání Odvolání se podává u orgánu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten zašle podané odvolání všem účastníkům a vyzve je, aby se k němu v přiměřené lhůtě vyjádřili. Podle okolností doplní řízení.

1.2. Řešení 1.2.1. Autoremedura Ten stejný správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání, tím nebude způsobena žádnému z účastníků újma, ledaže by s tím všichni, jichž se týká, souhlasili. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání.

1.2.2. Odvolací orgán Jestliže správní orgán o odvolání sám nerozhodl, předá do 30 dnů ode dne doručení odvolání spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu (v případě nepřípustného nebo opožděného odvolání do 10 dnů). Odvolacím orgánem je nejblíže nadřízený správní orgán.

Postup dovolacího orgánu  Přezkoumává rozhodnutí napadené odvoláním zpravidla v celém rozsahu.  Podle vlastní úvahy řízení doplní, může zopakovat i důkazy provedené v řízení v 1. stupni. Přihlédne k novým skutečnostem a návrhům na provedení nových důkazů jen tehdy, jestliže takové skutečnosti a důkazy nemohl uplatnit dříve. Účastník musí návrh odůvodnit a správní orgán tyto důvody zjišťuje z úřední povinnosti.  Zkoumá:  je-li odvolání podáno včas a je-li přípustné  zákonnost, tj. soulad napadeného rozhodnutí  řízení, které mu předcházelo, s aktuálně platnými právními předpisy (účinnými ke dni rozhodování odvolacího správního orgánu).  věcnou správnost rozhodnutí v celém rozsahu v případě, kde to vyžaduje veřejný zájem, nebo kde je povinen z úřední povinnosti). Jinak je povinen věcnou správnost přezkoumat jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání.  Nezkoumá:  vady řízení (nebo rozhodnutí), které nemají vliv na jeho výrok.

 Rozhodnutí: Odvolací orgán rozhodnutí nebo jeho část  Zruší (bez náhrady) a řízení zastaví (i bez návrhu v odvolání)  Zruší a věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal (v odůvodnění vysloví odvolací orgán právní názor, jímž je orgán 1. stupně při novém projednání věci vázán). Proti novému rozhodnutí lze podat odvolání.  Změní. Nelze změnit rozhodnutí:  tak, že by byla uložena povinnost účastníkovi řízení;  orgánu územně samosprávného celku v samostatné působnosti  v neprospěch odvolatele.  Zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. Zamítne opožděné nebo nepřípustné odvolání.

 Obsah  Forma  Lhůty - lhůty platí jako pro vydávání rozhodnutí v1.stupni, kde lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu orgánu k rozhodnutí.  Odvolání – nelze se dále odvolat, doručením se stává konečné a pravomocné.

K odvolání na rozhodnutí, které je v právní moci přihlíží jako podnět nebo návrh na mimořádný opravný prostředek.

2. Rozklad Lze podat proti rozhodnutí ministra a ústředních orgánů státní správy v 1. stupni. Neexistuje vyšší instančně nadřízený orgán (odvolání tak nemá devolutivní účinek), pro o rozkladu rozhoduje vedoucí příslušného ústředního orgánu (ministr, vedoucí) na základě návrhu rozkladové komise. Komise je ustanovená vedoucím ústředního orgánu, má nejméně 5 členů, více než polovinu musí tvořit nezávislí odborníci, působící mimo úřad. Proti rozhodnutí o rozkladu se nelze dále odvolat. Rozhodnutí může být:  zrušeno  změněno  potvrzeno a rozklad zamítnut

3. Mimořádné opravné prostředky 3.1. Obnova řízení Dvě stádia: 3.1.1. řízení o povolení (příp.nařízení) obnovy Zahájeno:  Na žádost účastníka Obnovy se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení. Taxativní podmínky povolení obnovy:  vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, nemohl v původním řízení uplatnit bez svého zavinění (úmyslného či nedbalostního) .  důkazy v předchozím řízení se ukáží nepravdivé (falsifikáty)  zrušení či změna rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí (např. rozhodnutí o předběžné otázce).  Z moci úřední Podmínky:  stejné jako u žádosti účastníka, na novém řízení je veřejný zájem  původního rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.

O obnově řízení rozhoduje správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni (většinou odvolací). Odvolací orgán posuzuje, zda jsou splněny podmínky obnovy:  a vydá rozhodnutí o povolení (nařízení) obnovy  obnovu zamítne. Lhůty: Žádost o obnovu řízení lze podat:  do 3 měsíců ode dne, kdy se účastník prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy (subjektivní lhůta)  nejpozději do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí (objektivní lhůta)

Odkladný účinek:  Žádost nemá automaticky odkladný účinek.  Přiznán, hrozí-li vážná újma účastníkovi nebo veřejnému zájmu.  Ze zákona u rozhodnutí o obnově řízení, jehož rozhodnutí nebylo dosud vykonáno.


3.1.2. Nové rozhodnutí v obnoveném řízení V obnoveném řízení se rozhoduje se znovu o věci, o které již bylo rozhodováno v původním řízení. Příslušný správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v 1. stupni.

Rozhodování: Podle aktuálního skutkového a právního stavu. Využití podkladů původního rozhodnutí.

Lze podat odvolání. právní mocí se ruší původní rozhodnutí.

Účinky rozhodnutí nastávají:  povinnost: ex tunc: ode dne právní moci původního rozhodnutí  právo: ex nunc: ode dne právní moci nového rozhodnutí


3.2. Přezkumné řízení Je nástroj v nitřní kontroly. Není na něj právní nárok. Účastník řízení může podat jen podnět k přezkoumání správního rozhodnutí. Zahájení řízení závisí zcela na úvaze správního orgánu.

Správní orgán:  zahájí řízení z moci úřední v případě pochyb o zákonnosti rozhodnutí (nikoliv věcné nesprávnosti).  odloží podnět s uvedením důvodů do 30 dnů

Lze jej zahájit i v případě, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné a dosud nenabylo právní moci. Může být provedena autoremedura.

Zahájení usnesením nadřízeného orgánu. Lhůty zahájení:  do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení řízení dozvěděl (subj. lhůta)  do 1 roku od právní moci rozhodnutí (obj. lhůta)

Zastavení řízení - shledá-li, že právní předpis porušen nebyl.

Řízení Správní orgán musí vycházet ze skutkových okolností, které existovaly v době vydání rozhodnutí. Neprovádí nové důkazy, ani nerozšiřuje stávající.  zrušení rozhodnutí  zrušení rozhodnutí a vrácení k novému projednání (do 15-ti měsíců od právní moci rozhodnutí - lhůta propadná). A správní orgán je v novém projednávání vázán názorem správního orgánu.  změna rozhodnutí

Lze podat odvolání.

3.2.1. Zkrácené přezkumné řízení (bez dokazování) Lze použít v případě, že:  porušení právního předpisu je zjevné ze spisu  nezákonnost rozhodnutí je natolik zřejmá, že není zapotřebí vyjádření účastníků  jsou splněny ostatní podmínky pro přezkumné řízení

3.3. Uspokojení účastníka po podání žaloby ve správním soudnictví Účastník může podat správní žalobu ve správním soudnictví. Rozhodnutí může být soudem:  zrušit  vyslovit nicotnost  snížit trest, upustit od trestu uložený v sankčním řízení.


Nové rozhodnutí Není opravným prostředkem. Po vydání rozhodnutí se provede v téže věci nové řízení a vydá nové rozhodnutí bez obnovy starého. Nové brání vykonatelnosti starého rozhodnutí Příslušný je správní orgán, který byl příslušný k původnímu řízení v 1. stupni. Zahájení řízení:  na žádost i v případě, že původní řízení bylo zahájeno z moci úřední  z moci úřední, v případě, že původní řízení bylo zahájeno na žádost.

SPRÁVNÍ SOUDNICTVÍ. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - upravuje přezkoumání rozhodnutí správních orgánů soudem. 1. Subjekty: 1.1. Krajské soudy (specializované senáty, samosoudci) přezkoumávají rozhodnutí ve věcech soukromého práva (řídí se občanským soudním řádem)

1.2. Nejvyšší správní soud ČR rozhoduje o kasačních stížnostech (příp. obnově řízení) proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů.Vydává usnesení a stanoviska, sloužící sjednocení rozhodnutí krajských soudů a správních orgánů.

2. Zahájení na návrh nebo žalobu. 2.1. Žáloba 2.1.1. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu vydaným v oblasti veřejné správy Podává, kdo byl rozhodnutím zkrácen na svých právech Podmínka: vyčerpání řádných opravných prostředků ve správním řízení Lhůta: do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o odvolání Výsledek: zrušit rozhodnutí pro jeho nezákonnost, příp. vady řízení. Autoremedura: Žalovaný správní orgán může se souhlasem nadřízeného správního orgánu napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit. Uspokojující rozhodnutí nabývá právní moci dnem právní moci rozhodnutí soudu o zastavení řízení a žalobě.

2.1.2. Žaloba proti nečinnosti správního orgánu Podává, kdo se u správního orgánu domáhá rozhodnutí (osvědčení) Podmínka: bezvýsledné vyčerpání prostředků, které správní řád poskytuje pro ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Výsledek: soud uloží správnímu orgánu vydat rozhodnutí a stanoví přiměřenou lhůtu

2.1.3. Žaloba proti nezákonnému zásahu (pokynu) správního orgánu Podává, kdo byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, postupem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím Podmínka: zásah dosud trvá nebo trvají alespoň jeho důsledky nebo hrozí opakování zásahu Lhůta: 2 měsíce ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu Výsledek: soud zakáže správnímu orgánu pokračovat v porušování práva

2.1.4. Žaloba kompetenční Podává správní orgán, který si osobuje (nebo naopak popírá) pravomoc vést řízení a vydat rozhodnutí Podmínka: kladný nebo záporný kompetenční konflikt Lhůta: není stanovena Výsledek: Nejvyšší správní soud určí, kdo ze správních orgánů má pravomoc řízení provést a vydat rozhodnutí 2.2. Návrh 2.2.1. ve věcech volebních (neplatnost) 2.2.2. ve věcech místního referenda 2.2.3. ve věcech politických stran či hnutí (rozpuštění, pozastavení činnosti, nedostatky v registraci) 2.2.4. o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části

3. Rozhodnutí – rozsudek

4. Mimořádné opravné prostředky 4.1. kasační stížnost (ze zákonem uvedených důvodů) Lhůta: 2 týdny po doručení rozhodnutí Výsledek: stížnost zamítne, nebo zruší rozhodnutí krajského soudu a věc mu vrátí k dalšímu řízení

4.2. návrh na obnovu řízení Podmínka: zákonem uvedené důvody, nejedná se o kasační stížnost Má 2 stadia: řízení o povolení obnovy a nové řízení Lhůta: 3 měsíce ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodu obnovy, nejpozději do 3 let od právní moci napadeného rozsudku. Výsledek: nepovolení obnovy, povolení obnovy a nové řízení (rozhodnutí nového řízení nahradí původní rozhodnutí ).

SPRÁVNÍ EXEKUCE – PODMÍNKY EXEKUCE, EXEKUCE NA PENĚŽITÁ A NEPENĚŽITÁ PLNĚNÍ, EXEKUČNÍ VÝZVA A PŘÍKAZ, ZPŮSOBY PROVEDENÉ EXEKUCE. Exekuce - donucení ke splnění (nucené vymáhání) uložených povinností, které nebyly ve stanovené lhůtě splněny dobrovolně.

Exekuční titul (jako podmínka správní exekuce) je vykonatelné rozhodnutí nebo smír.

Subjekt- oprávněnou osobou uplatnit exekuční titul je: 1. správní orgán, který vydal rozhodnutí v 1. stupni nebo schválil smír 1.1. exekuce na peněžitá plnění 1.1.1. obecný správce daně místně příslušný 1.1.2. obecní nebo krajský úřad (na jeho žádost provede obecný správce daně) 1.1.3. finanční úřad - provádí exekuci na peněžitá plnění pro veškeré orgány státní správy (včetně obcí i krajů), pokud se na ně obrátí.

1.2. exekuce na nepeněžitá plnění 1.2.1. správní orgán, který vydal rozhodnutí v 1. stupni 1.2.2. obecný (městský) nebo krajský úřad 1.2.3. obecní úřad obce s rozšířenou působností 2. osoba oprávněná z exekučního titulu 3. soud (podle občanského soudního řádu) 4. soudní exekutor (podle exekučního řádu zák. č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti

Objekt Vůči někomu jinému (než osobě povinné) může být nařízena exekuce, jestliže:  na něj přešla nepeněžitá povinnost (je-li prokázáno)  osoba povinná zemřela nebo zanikla, může být pokračováno v exekuci proti dědici nebo proti právním nástupcům.

Lhůty (prekluzivní)  Nařízení exekuce - do 5 let ode dne vykonatelnosti exekučního titulu  Provedení exekuce do 10 let (musí být skončeno) poté, co měla být povinnost splněna dobrovolně.

Rozhodnutí 1. exekuční výzva (usnesení) Vyzve povinného ke splnění nepeněžité povinnosti a určí mu náhradní lhůtu pro plnění. 2. exekuční příkaz 2.1. Vydání: 2.1.1. z moci úřední 2.1.2. na žádost osoby oprávněné 2.1.3. na žádost správního orgánu Oznamuje se písemně s odůvodněním všem povinným. 2.2. Obsah 2.2.1. označení exekučního titulu, 2.2.2. vymezení nepeněžité povinnosti, která má být splněna 2.2.3. způsob provedení exekuce 2.2.4. určení věcí a práv, které mají být exekucí postiženy 2.2.5. další údaje potřebné k provedení exekuce 2.3.

Opravné prostředky 1. Odvolání - nelze se proti exekuční výzvě a příkazu odvolat. 2. Odložení nebo přerušení – je možné ze závažných důvodů na požádání nebo i bez požádání. Proti usnesení se nelze odvolat. 3. Zastavení - provede exekuční správní orgán pouze z důvodů uvedených v zákoně (pominou-li, exekuce pokračuje). Proti usnesení se nelze odvolat. 4. Námitky 4.1. Kdo podává - povinný subjekt 4.2. Proti čemu 4.2.1. usnesením, proti kterým se nelze odvolat 4.2.2. ještě nevykonatelným usnesením 4.2.3. nelze podat námitku na 4.2.3.1. prominutí zmeškaného úkonu 4.2.3.2. obnova řízení 4.2.3.3. vydání nového rozhodnutí 4.3. Lhůty žádné a povinný je může podat kdykoli v průběhu exekuce. 4.4. Odkladný účinek nemají s výjimkou v zákoně uvedených případů. 4.5. Rozhoduje - ten exekuční správní orgán, který napadené usnesení vydal. 4.6. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat.


Každý je povinen oprávněné úřední osobě umožnit přístup na místa, kde je třeba exekuci provést.

Exekuční náklady 1. Kdo hradí 1.1. povinný 1.2. kdo požádal o zastavení exekuce 2. Co hradí 2.1. paušální částku ve výši 2.000,- Kč 2.2. hotové výdaje vzniklé při provádění exekuce

Způsoby provedení exekuce (podle uvážení správního orgánu): 1. Náhradní výkon (zastupitelná plnění) Provedením nějaké práce nebo výkonu správní orgán pověří jinou osobu, ale náklady a nebezpečí nese povinný (je možné vyžadovat zálohu).

Pověřená osoba zpravidla soukromě podnikající osoba, která se touto činností zabývá. Exekuční správní orgán ji jmenovitě určí v exekučním příkazu.

2. Přímé vynucení (nezastupitelná plnění) 2.1. vyklizení nemovitosti, stavby, bytu, místnosti Vyrozumění - nejméně 5 dní předem. Provedení - za přítomnosti přizvané nestranné osoby.  odstraní se movité věci a odevzdají povinnému nebo dají do úschovny (po 6 měsících jsou prodány podle zákona o veřejných dražbách).  vykáže se povinný a všichni, kdo se v objektu zdržují

Odložení:  vyklizení objektu se týká osoby, jejíž zdravotní stav by mohl být provedením vyklizení vážně ohrožen.  je-li třeba zajistit bytovou náhradu.

Paušální částka prodeje nákladů činí 2 000 Kč.

2.2. odebrání movité věci Exekuční příkaz je povinnému doručen až při odebírání věci. Odmítá-li povinný věc vydat, přistoupí se k násilnému odebrání věci. Povinný je povinen umožnit oprávněné úřední osobě přístup na všechna místa, kde by se mohla odebíraná věc nacházet. Je možné nařídit osobní prohlídku povinného a prohlídku bytu (sídla, místa podnikání).

2.3. předvedení Exekuční příkaz se doručuje orgánům, které mají předvedení provést.

3. Ukládání donucovacích pokut Vymáhání splnění povinnosti postupným ukládáním donucovacích pokut . Výše pokuty:  do výše nákladů na náhradní výkon  do výše 100.000,- Kč, nelze-li náhradní výkon provést

Používá se před přistoupením k násilné formě provedení dané exekuce.

V rozhodnutí o donucovací pokutě je určena výše pokuty (podle uvážení správního orgánu) se lhůtou splatnosti. Provádí exekuční správní orgán, který pokuty uložil.


Exekuce na peněžitá plnění není ve správním řádu upravena. Uplatní se postup pro správu daní (zák. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). Provádí se zejména:  přikázáním pohledávky na peněžní prostředky na účtech vedených u bank  srážkami ze mzdy nebo jiné odměny ze závislé činnosti a z jiných dávek

V síti Wikia

Náhodná Wiki