Fandom

Ekonomický klub Wiki

Společnost strukturovaná a stratifikovaná

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.


Otázka č. 14: Pojistné; na sociální zabezpečení, důchodové, nemocenské, zdravotní, penzijní, úrazové, organizace provádějící sociální zabezpečení, kontrola systémů, sankce

{C}



Pojistné je příjmem státního rozpočtu a je upraveno především zákonem č. 589/1992 Sb., o

pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné

v sobě zahrnuje:

-          pojistné na nemocenské pojištění,

-          pojistné na důchodové pojištění,

-          příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Pojistné na sociální zabezpečení

Upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. (od 1.1.2015 bude platit novelizace zákona, kde je vyškrtnut příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze, které Česká správa sociálního zabezpečení na pojistném vybere, je příjmem státního rozpočtu.

Pojistné je příjmem státního rozpočtu, pokud se dále nestanoví jinak.  (§2)

Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na:

·         nemocenské pojištění,

·         důchodové pojištění,

·         příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Pojistné na sociální zabezpečení mají povinnost platit: (§3)

·         zaměstnavatelé – FO nebo PO, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance.

·         zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění nebo pouze důchodového pojištění

·         osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – které jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastné důchodového pojištění (dle zákona č. 155/1995 Sb. viz část Nemocenské pojištění OSVČ), pojistné na nemocenské pojištění povinně platí, pokud se k tomu dobrovolně přihlásí

·         lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili

Výpočet pojistného

Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období, kterým je u:

·         zaměstnanců – kalendářní měsíc

·         OSVČ – kalendářní rok a vyměřovací základ pro pojistné je částka, kterou si určí, ne však méně než 50% daňového základu.

Pro výpočet pojistného se nejprve stanoví vyměřovací základ všech zaměstnanců zaměstnavatele účastných nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění. Pojistné se u zaměstnance vypočte jako 6,5% z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se vypočte ve výši 25% nebo 26% z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Nakonec sečte pojistné za sebe a zaměstnance a celkovou částku odvede na účet příslušné správě sociálního zabezpečení.

Platba pojistného

Pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu. Jde-li o částku do 10.000,- Kč, lze ji uhradit v pokladně příslušné správy sociálního zabezpečení.

Hlavní samostatné výdělečné činnosti - platba pojistného je hrazena formou měsíčních záloh a doplatku pojistného na důchodové pojištění a toto pojistné je vždy povinné.

Vedlejší samostatné výdělečné činnosti - placení závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí, nebo na tom, zda se OSVČ k účasti na důchodovém pojištění dobrovolně přihlásila. Pokud OSVČ nedosáhne v předchozím roce rozhodné částky příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, není ze zákona účastna důchodového pojištění a není tedy povinna za tento rok doplácet pojistné a taktéž není povinna v běžném roce odvádět zálohy na pojistné důchodového pojištění. Totéž platí, pokud se dobrovolně nepřihlásí.

Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění – platí pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé celé kalendářní měsíce a odvádí na účet okresní správy sociálního zabezpečení dle místa trvalého pobytu.

OSVČ – jsou povinny platit

-          buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

-          nebo zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, který je splatný do 8 dnů od vyúčtování

pojistné na nemocenské pojištění – pokud se k němu dobrovolně přihlásí

Student

Od 18. narozenin student přestává být účasten na důchodovém pojištění, tj. není již hrazeno státem a doba studia se nezapočítává do nároku na důchod. Student, který nevykonává výdělečnou činnost, nemusí pojistné odvádět.

Student si může zajistit účast na pojištění:

·      dobrovolným důchodovým pojištěním 

·      nastoupit do zaměstnání 

·      začít samostatnou výdělečnou činnost - do 26 let = OSVČ s vedlejší činností=> důchodové pojištění hradí jen tehdy,  kdy daňový základ z podnikání dosáhl určité výše nebo se sami přihlásí k účasti. Nemocenské pojištění je dobrovolné

Pojistné důchodové (neboli důchodové pojištění)

Upraveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zákon upravuje nároky na důchody, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu. Účinnosti nabyl 1. ledna 1996.

Podle zákona o důchodovém pojištění jsou osoby účastné tohoto pojištění zabezpečeni v životních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí živitele. (§1) Tehdy mají plátci pojistného nárok na vyplácení dávek důchodového zabezpečení.

Základní důchodové pojištění tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení (ve smyslu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů.)

Účast na pojištění (§2)

-       Povinná – pro fyzické osoby (§5)

o    Zaměstnanci v pracovním poměru

o    Příslušníci policie ČR, Vězeňské služby ČR, vojáci z povolání, státní zaměstnanci dle služebního zákona aj.

o    Osoby samostatně výdělečně činné, soudci, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo provedení práce, poslanci, senátoři… aj.

o    Pěstouni vykonávající pěstounskou péči v zařízeních pro to určené, osoby se zdravotním postižením, osoby vykonávající civilní službu, osoby pečující o dítě do 4 let a do 10 let závislá na péči jiné osoby

-       Dobrovolná (§6)

o    Osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na pojištění a rozsah účasti je nejvýše 10 let:

jsou vedeny jako uchazeči o zaměstnání na úřadu práce

§  soustavně se připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v ČR

§  pobyt v cizině, kdy následovali svého partnera, který tam působil v diplomatických službách ČR

§  výkon funkce poslance evropského parlamentu zvoleného v ČR

o    Osoby starší 18 let, které podaly přihlášku k účasti na pojištění, ale rozsah účasti je nejvýše 1 rok.

*pojištěnec = osoba, která je nebo byla účastna pojištění

Způsobilost osoby mít v právních vztazích pojištění práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí (§3)

Důchodové pojištění: Každá dávka má své dávkové schéma tj. podmínky, které musí být splněny, aby vznikl nárok na dávku. => 2 základní podmínky jsou : 1) doba pojištění a 2) sociální událost

Ze základního důchodového pojištění se poskytují 4 druhy důchodů:

a)       Starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu)

b)       Invalidní

c)       Vdovský a vdovecký

d)       Sirotčí

a+b = důchody originální, u kterých jsou nutné základní podmínky, váže se na jednu konkrétní osobu

c+d = důchody odvozené, jsou zkoumány ještě podmínky, kdy nárok je odvozen od smrti třetí osoby

Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to:

-       základní výměry (stanovená pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků)

-       z procentní výměry (stanovená procentní sazbou z výpočtového základu jde-li o důchod starobní a invalidní  nebo z procentní výměry důchodu zemřelého jde-li o důchod vdovský a sirotčí.

-       Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního důchodu nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního nebo invalidního důchodu a na výplatu vdovského důchodu nebo vdoveckého důchodu a nebo sirotčího důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, nestanoví-li zákon o důchodovém pojištění jinak.

Důchodové pojištění – DP – změny v roce 2012

-          Základní výměra důchodu – zvýšení o 40 Kč => z 2230 Kč na 2270 Kč.

-          Procentní výměra důchodu – zvýšení o 1,6 %

-          Redukční hranice – 1) 838Kč, 2) 1257Kč, 3) 2514Kč

V roce 2013 by měla základní výměra důchodu vzrůst o 60 Kč (z 2330Kč na 2270Kč) a procentní výměra o 0,9%. Průměrná penze by tak měla být 10.913 Kč. Redukční hranice se také mají zvýšit, a to: 1. z 838 na 863Kč, 2. z 1257 na 1295Kč, 3. z 2514 na 2589Kč.

a)       'Starobní důchod (§32)

Ø Na starobní důchod má nárok pojištěnec, který splnil dvě podmínky:

1.       získal potřebnou dobu pojištění, tzn. že má odpracované roky

2.       dosáhl zákonem daného důchodového věku, tzn. že je dostatečně starý na důchod

·         popřípadě splňuje další podmínky stanovené v zákoně.

Ø Stanovení důchodového věku

·         U osob narozených před rokem 1936

o    U mužů 60 let

o    U žen 53 až 57 let dle počtu vychovaných dětí  (57 let – 0 dětí, 53 let – 5 a více dětí)

·         U osob narozených od r. 1936 do roku 1968 se důchodový věk postupně zvyšuje

o    U můžu o 2 měsíce za každý rok

o    U žen o 4 měsíce za každý rok

·         U osob narozených po roce 1968 činí důchodový věk

o    U mužů 65 let

o    U žen 62 let až 65 let podle počtu vychovaných dětí

Ø Doba pojištění nutná pro získání nároku na důchod

*doba pojištění = doba, po kterou jsme pracovali (ať už jako zaměstnanci nebo OSVČ) a přitom platili důchodové pojištění

Abychom mohli odejít do důchodu, musíme mít odpracovaný určitý počet let, tedy mít určitou dobu pojištění což je jednou z podmínek pro nárok na odchod do důchodu. Druhou podmínkou je důchodový věk. Abychom zjistili, jakou dobu pojištění potřebujeme, musíme vědět, ve kterém roce dosáhneme důchodový věk. Pokud je to

·         v roce 2011, musíme mít dobu pojištění nejméně 27 let

·         v roce 2012, musíme mít dobu pojištění nejméně 28 let

·         v roce 2013, musíme mít dobu pojištění nejméně 29 let

·         v roce 2014, musíme mít dobu pojištění nejméně 30 let

·         v roce 2015, musíme mít dobu pojištění nejméně 31 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.

·         v roce 2016, musíme mít dobu pojištění nejméně 32 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.

·         v roce 2017, musíme mít dobu pojištění nejméně 33 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.

·         v roce 2018, musíme mít dobu pojištění nejméně 34 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.

·         po roce 2018, musíme mít dobu pojištění nejméně 35 let nebo aspoň 30 let doby pojištění bez náhradních dob.

Pokud nemáme nárok na starobní důchod podle výše uvedeného, vznikne nám nárok, pokud máme dobu pojištění nejméně:

·         17 let a dosáhli v roce 2011 věk aspoň o 5 let vyšší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození,

·         18 let a dosáhli v roce 2012 věk aspoň o 5 let vyšší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození

·         19 let a dosáhli v roce 2013 věk aspoň o 5 let vyšší, než je důchodový věk pro muže stejného data narození

·         20 let a dosáhli po roce 2013 věk aspoň o 5 let vyšší, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.

Jestliže nesplňujeme ani tyto podmínky, máme nárok na důchod také tehdy, jestliže dosáhneme 65 let a máme nárok na invalidní důchod.

Ø Náhradní doba pojištění

*náhradní doba = doba, která se do doby pojištění pro nárok na odchod do důchodu počítá jen určitou částí

Za náhradní dobu pojištění se považuje například:

·         Doba studia (ukončeného i neukončeného) = do 31.12.1995 se doba studia po skončení povinné školní docházky do 18 let počítala v plném rozsahu, po 18 letech se počítalo nejvíce 6 let v rozsahu 80%. Od 1.1.1996  do 31.12.2009 se započítávalo nejvýše 6 let po dosažení  18 let v rozsahu 80%. Od 1.1.2010 se už do náhradní doby pojištění nezapočítává.

·         Evidence na úřadu práce = osoba je vedena jako uchazeč o práci, pobírá podporu v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci. Pokud je osoba dlouhodobě nezaměstnaná a podporu již nepobírá – započítávají se v délce max. 3 roky. V době, kdy podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let – započítává se doba pojištění max. 1 rok. (Náhradní doba pojištění započítaná  v rozsahu 80%)

·         Výkon civilní služby = dnes již neexistuje, ale osoby, které ji absolvovali se započítává jako náhradní doba pojištění v rozsahu 80%

·         Invalidní důchod = pobírání plného invalidního důchodu nebo s třetím stupněm invalidity (80%)

·         Výkon základní vojenské služby v ozbrojených silách ČR = např. základní či náhradní služba, vojenské cvičení – nejedná se však o vojenskou službu vojáka z povolání či vojáka v další službě (plný rozsah)

·         Výchova dětí = péče o dítě do 4 let věku – platí pro ženy i může. Před 1.7.2007 se u mužů započítávala náhradní doba pojištění jen tehdy, pokud podali do dvou let od skončení péče o dítě přihlášku k účasti na pojištění a návrh na zahájení řízení o zápočtu této doby u OSSZ (plný rozsah)

Ø Složení a výše starobního důchodu

·         Starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry

·         Výše základní výměry činí = 9 % průměrné mzdy, v roce 2012 je 2.270 Kč, v roce 2013 = 2330 Kč(základní výměra je stejná pro všechny důchody)

·         Výše procentní  výměry činí = 0,9% výpočtového základu za prvních 360 kalendářních dnů a 1,5 % výpočtového základu od 361. dne . (Za každý rok doby pojištění se procentní výměra starobního důchodu z výpočtového základu zvyšuje o 1,5 % => čím déle někdo pracuje, tím vyšší má pak důchod.

·         Všeobecný vyměřovací základ v roce 2012 = ?

·         Výpočtový základ se stanoví z osobního vyměřovacího základu

Ø Podmínky pro možnost přivýdělku při pobírání důchodu po dosažení důchodového věku

·         od 1.1.2010 lze pobírat důchod v plné výši a zároveň vykonávat výdělečnou činnost bez jakéhokoliv omezení

·         možnosti výkonu výdělečné činnosti a pobírání starobního důchodu:

o    Pobírat důchod v plné výši (procentní výměra důchodu se zvyšuje o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů, a to po dvou letech výkonu výdělečné činnosti, pokud tato výdělečná činnost trvá i nadále; v případě, že důchodce získá pouze 360 dnů této činnost a ukončí ji, zvýší se procentní výměra důchodu po ukončení této činnosti)

o    Pobírat důchod ve výši poloviny (procentní výměra se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů výkonu činnosti; polovinou starobního důchodu se rozumí polovina základní výměry a polovina procentní výměry)

o    Kromě toho lze důchod nepobírat (procentní výměra důchodu se zvyšuje o 1,5% výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výkonu této činnosti)

Ø Je nutné hlásit ČSSZ úmrtí poživatele starobního důchodu?

·         ohlášení úmrtí poživatele starobního důchodu na ČSSZ není nutné, jelikož tuto informaci posílá na ČSSZ příslušná matrika (tj. zasílá úmrtní list)

·         na základě toho ČSSZ zastavuje výplatu starobního důchodu

·         případný přeplatek na důchodu je nutné vrátit ČSSZ

Předčasný starobní důchod

Jedná se o starobní důchod, na který máme nárok před nárokem na řádný starobní důchod.

Předčasný důchod je ovšem trvale snížený – důchod bude nižší i poté, co dosáhneme nároku na řádný starobní důchod.

Ø Nárok na předčasný starobní důchod

·         Vzniká jen tehdy, pokud do dosažení důchodového věku chybí max. 3 roky.

·         Pokud máme nárok na penzi později než v 63 letech, můžeme odejít kdykoliv po 60 roce věku

·         Pokud máme nárok na penzi dříve než v 63 letech, můžeme odejít max. o 3 roky dříve než máme nárok na řádný starobní důchod

·         Horníci s určitým počtem odpracovaných let mohou odejít v nižším věku. (jedná se o vybrané skupiny)

·         Podmínkou pro nárok na předčasný důchod je, že ke dni jeho přiznání máme získánu dobu pojištění potřebnou pro nárok na řádný starobní důchod

Ø Složení a výše předčasného starobního důchodu

·         Skládá se ze základní výměry a výše procentní výměry

·         Základní výměra = stejná pro všechny důchody a činí r.2012 = 2270 Kč

·         Procentní výměra = se stanoví tak, že za každý celý rok doby pojištění náleží pojištěnci 1,5% výpočtového základu  s tím, že takto stanovená výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o:

o    0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů

o    1,2% výpočtového základu za období od 361.kalendářního dne do 720.kalendářního dne

o    1,5% výpočtového základu za období od 721.kalendářního dne

·         výše procentní výměry však nesmí být nižší než 770 Kč

b)       'Invalidní důchod (§38-42)

Ø Na invalidní důchod má nárok pojištěnec, který nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, který je vyšší než 65 let a stal se:

·         Invalidním a získal potřebnou dobu pojištění pro pobírání invalidního důchodu

·         Invalidním následkem pracovního úrazu

·         Nebo byl-li osobě přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhla důchodového věku, nebo se nestala invalidní následkem pracovního úrazu

Ø Invalidita => pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

Invalidita se posuzuje podle tří stupňů invalidity:

·         1. stupeň - pracovní schopnost poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%

·         2. stupeň – pracovní schopnost poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%

·         3. stupeň – pracovní schopnost poklesla nejméně o 70%

* pracovní schopnost = schopnost vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem

*pokles pracovní schopnosti = pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost důsledkem omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem nepříznivého stavu.

Ø Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod

Doba činí u pojištěnce ve věku:

·         do 20 let => méně než jeden rok

·         od 20 let do 22 let => jeden rok

·         od 22 let do 24 let => dva roky

·         od 24 let do 26 let => tři roky

·         od 26 let do 28 let => čtyři roky

·         nad 28 let => pět roků.

Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let,  z posledních 10 let před vznikem invalidity. V případě pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků.

Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání).

Ø Složení a  výše invalidního důchodu

·         Důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry

·         Výše základní výměry: r.2012 = 2270Kč, r.2013 = 2330Kč

·         Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění

a.     0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně

b.     0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně

c.     1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity

Mění se pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem:

·         z prvního stupně na druhý 1,5

·         z prvního stupně na třetí 3

·         z druhého stupně na třetí 2

·         z třetího stupně na druhý 0,5

·         z třetího stupně na první 0,3333

·         z druhého stupně na první 0,6666

Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku žen stanoveného pro bezdětné ženy – to platí i pro muže.

Do doby pojištění se započítává rovněž tzv. náhradní doba pojištění (stejně jako v případě starobního důchodu

Ø Zánik nároku na invalidní důchod

·         v případě zániku invalidity, tj. pojištěnec již není invalidní ani v I. stupni invalidity

·         pokud poživatel tohoto důchodu dosáhl věku 65 let

§  tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu

§  poživatel tohoto starobního důchodu však může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší

c)        'Vdovský a vdovecký (§49-51)

Ø Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který

·         byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu

·         splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu, pokud zesnulý manžel nebyl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu

Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod

Ø Podmínky vzniku nároku na vdovský či vdovecký důchod

·         vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela

·         po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže:

§  pečuje o nezaopatřené dítě,

§  pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV,

§  pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV

§  je invalidní ve třetím stupni

§  dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší

Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek (viz. Výše) do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.

Ø Zánik nároku na vdovský důchod

·         Uzavřením nového manželství.  (Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod.)

·         Dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu

Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod.

Ø Složení a  výše vdovského a vdoveckého důchodu

·         Důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry

·         Výše základní výměry: r.2012 = 2270Kč, r.2013 = 2330Kč

·         Výše procentní výměry vdovského důchodu činí 50% procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel v době smrti,

d)       'Sirotčí (§52-53)

Ø Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemře-li

·         Rodič (osvojitel) dítěte

·         Osoba, která dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů po rozhodnutí soudu a dítě na ni bylo v době její smrti převážně odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důvodů zajistit jeho rodiče.

pokud tato osoba pobírala starobní důchod, invalidní důchod, ke dni smrti splnila podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní či starobní důchod nebo zemřela následkem pracovního úrazu

Pokud je dítě oboustranně osiřelé (tj. zemřou oba rodiče), má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů.

Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.

Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil.  Pokud dojde ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu, ve takové výši, kdyby byl vyplácen ke dni zrušení osvojení.

Ø Sirotčí důchod je vyplácen nezaopatřenému dítěti. Za to se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:

·         se soustavně připravuje na budoucí povolání (studium na SŠ nebo VŠ)

·         se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

·         z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Ø Složení a výše sirotčího důchod

·         Sirotčí důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry

·         Výše základní výměry sirotčího důchodu: r.2012 = 2270Kč, r.2013 = 2330Kč měsíčně

·         Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40% procentní výměry  důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti (tj. starobní, invalidní)

Ø Žádost o sirotčí důchod

·         Žádost na OSSZ (okresní správa sociálního zabezpečení) -> z OSSZ na ČSSZ, kde se rozhodne zda důchod bude přiznán.

·         Děti nad 18 let podávají žádosti samy, za nezletilé podávají zákonní zástupci.

Pojistné nemocenské (neboli nemocenské pojištění)

Upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

-        Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které při ztrátě příjmu v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění. (§1)

Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Pojmy (§3)

Pojištěnec = fyzická osoba, která je účastna pojištění.

Zaměstnavatel = právnická osoba nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance

Sídlo zaměstnavatele

=         u PO - sídlo zapsané v obchodním rejstříku nebo jiném zákonem určeném rejstříku

=         u FO – místo jejího trvalého pobytu, u cizince místo hlášeného pobytu v ČR

=         u organizační složky státu a služebního úřadu – sídlo stanovené zvláštním předpisem

Započitatelný příjem = příjem zahrnující se dle zvláštního předpisu do základu pojistného (od 1.ledna 2015) Souhrn hrubých příjmů, z kterých se platí nemocenské pojištění.

Dosažený příjem = započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce

Účast na pojištění (§2)

-          Povinná účast na nemocenském pojištění (§5 písm. a)

o    Zaměstnanci v pracovním poměru, kam jsou řazeni i příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů (např. příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, vojáci z povolání), dále soudci, členové družstev, zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce aj.

-          Dobrovolná účast na nemocenském pojištění (§5 písm. b nebo §3 písm. q)

o    OSVČ (osoby samostatně výdělečně činné)

Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění (§6)

Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže:

a)       Vykonávají zaměstnání na území ČR (v pracovním vztahu, jenž může účast na nemocenském pojištění založit)

b)       Zaměstnaní trvá alespoň 15 kalendářních dnů

c)       Minimální výše sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice od r. 2012 = 2.500,-Kč)

Pozn. Zaměstnanci jsou účastni pojištění, i když zaměstnání netrvalo déle než 14 dnů, pokud zaměstnanec vykonával u stejného zaměstnavatele více zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů dosáhl v měsíci aspoň částku rozhodného příjmu nebo částka započitatelného příjmu činí alespoň částku rozhodného příjmu.

Souběh pojištění z více zaměstnání (§8)

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání, z nichž každé zakládá účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání.  Je-li však společník společnosti s ručením omezeným současně jednatelem téže společnosti s ručením omezeným, je pojištěn z těchto činností jen jednou.

Dávky jsou krátkodobé, peněžité, obligatorní (nárok na ni vznikne, jestliže splníme podmínky, které jsou dány přímo ze zákona). 

Z pojištění se poskytují dávky: (§4)

1.     Nemocenské

o   Nárok na nemocenské – uznání práce neschopným nebo nařízená karanténa déle než 21 dní (§23)

o   Nárok OSVČ – podmínka účasti na pojištění alespoň po dobu 3 měsíců předcházející dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo dni, od něhož je nařízena karanténa.

o   Nárok není – úmyslné přivodění dočasné pracovní neschopnosti  nebo vznikl nárok na výplatu starobního důchodu

o   Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu, u zaviněné nemoci činí výše nemocenského jen 50 % nemocenského za kalendářní den

2.     Peněžitá pomoc v mateřství

o   Nárok – pojištěnce, co porodila dítě,  pojištěnci, který převzal dítě do péče rozhodnutím orgánu, pojištěnec, který pečuje o dítě jemuž matka zemřela, ten kdo pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy která dítě porodila a nesmí se o něj starat nebo s ní uzavřel o péči dohodu

o   Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

o   Podpůrčí doba – 28 týdnů (37 týdnů – dvojčata)

o   Rozhoduje o tom ošetřující lékař

3.     Ošetřovné

o   Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování (dítě mladší 10 let úraz nebo jiného člena domácnosti) nebo péče o dítě mladší 10 let (uzavřena škola, dítě má karanténu, osoba pečující o dítě onemocněla)

o   Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

o   Podpůrčí doba – 9 kalendářních dnů, 16 kalendářních dnů, je-li osamělý rodič

o   Rozhoduje o tom ošetřující lékař

4.     Vyrovnávací příspěvek  v těhotenství a mateřství

o   Nárok – těhotná zaměstnankyně převedená na jinou práci z důvodu těhotenství nebo z důvodu kojení

o   Vyplácí se za kalendářní dny, kdy trvalo převedení na jinou práci

o   Nejdéle do 6 týdne před plánovaným porodem

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného). Vyplácejí se za kalendářní dny.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

Účast OSVČ na pojištění (§11 - 13)

-     Účast na pojištění je dobrovolná.

-     OSVČ je účastna pojištění, jestliže vykonává činnost na území ČR a podala přihlášku k účasti na pojištění na předepsaném tiskopisu.

-     Pojištění vzniká dnem, který je uveden v přihlášce na pojištění, nejdříve však dnem, kdy byla přihláška podána.

-     Pokud OSVČ vykonává souběžně několik činností, je z nich pojištěna jen jednou

-     Zánik pojištění – dnem uvedeným v odhlášce, dnem skončení činnosti nebo zániku oprávnění nebo pozastavením výkonu činnosti aj.

OSVČ a zahraniční zaměstnanci, pokud si platí nemocenské pojištění, mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

1)       Určení denního vyměřovacího základu

Započitatelný příjem (souhrn hrubých příjmů, z kterých se platí nemocenské pojištění) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž vznikla sociální událost) se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem se redukuje (upravuje) pomocí tří redukčních hranic.

2)       Redukce denního vyměřovacího základu

Tři redukční hranice:

2012

1.     'redukční hranice

838 Kč

2.     'redukční hranice

1.257 Kč

3.     'redukční hranice

2.524 Kč

Provedení redukce tak, že se započte:

·       do první redukční hranice

o   U nemocenského a ošetřovného 90% denního vyměřovacího základu

o   U peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100% denního vyměřovacího základu

·       z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranici se započte 60%

·       z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%

·       k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne

3)       Výše dávek nemocenského pojištění

·       Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

·       Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

·       Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Dočasná pracovní neschopnost DPN

-          stav, kdy pacient nemůže zejména z důvodu nemoci vykonávat práci

Pracující občan je v dočasné pracovní neschopnosti ode dne, kdy lékař zjistí a uzná, že nemůže vykonávat dosavadní činnost. Pro každou činnost se pracovní neschopnost posuzuje samostatně – pokud má například pacientka zlomenou nohu, může vykonávat zaměstnání  manažerky, ale ne uklízečky.

DPN

·       Vystavuje i ošetřující lékař, začíná dnem, kdy ošetřující lékař zjistil chorobu

·       Uznání DPN slouží jako omluva v práci

·       Nutno dodržovat režim DPN

·       Kontroly

·       Písemný záznam o provedené kontrole

Pojistné zdravotní (neboli zdravotní pojištění)

Zdravotní pojištění je druh zákonného pojištění, které je povinné pro každého občana České republiky. Každý občan si ho buď hradí sám, nebo je za něj placeno státem (děti, studenti, důchodci, apod.). Každý pojištěný má nárok na bezplatnou základní zdravotní péči.

K čemu zdravotní pojištění slouží

Zdravotní pojištění je určené k úhradě nákladů zdravotní péče. Plně jsou hrazeny nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé hradí zcela.

K čemu zdravotní pojištění neslouží

Zdravotní pojištění nezakládá nárok na výplatu nemocenské v případě nemoci. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění, kterou musí povinně platit zaměstnanci, dobrovolně si ji mohou zvolit osoby samostatně výdělečně činné.

Pojištění nekryje léčebné výlohy v zahraničí, pokud mezinárodní dohody nestanoví jinak nebo se nejedná o úkon, který nelze provést v České republice a s jehož úhradou zdravotní pojišťovna souhlasí.

Kdo zdravotní pojištění platí

Zdravotní pojištění si platí zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Stát jej platí za děti, studenty, registrované nezaměstnané a důchodce. Platí zde zásada, že v každém okamžiku musí být za každého pojištěnce někdo plátcem pojistného.

Pojištěnec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu a může provést její změnu jednou za 12 kalendářních měsíců, ovšem vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí (§ 11 zákona č. 48/1997 Sb.). Pokud zaměstnaný pojištěnec změní zdravotní pojišťovnu, tak je povinen oznámit to do osmi dnů svému zaměstnavateli a zaměstnavatel je dle zákona povinen mu přijetí oznámení písemně potvrdit.

V § 4 až §7 zákona č. 48/1997 Sb., jsou vyjmenováni tito plátci pojistného:

·         Zaměstnavatelé

·         Stát

·         Pojištěnci (osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů)

Kdo zdravotní pojištění neplatí

·         nezaopatřené děti nevýdělečně činné do 26 let

·         poživatelé důchodů

·         ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené

·         osoby pečující celodenně a osobně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku

·         příjemci rodičovského příspěvku

·         uchazeči o zaměstnání

·         osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby o ně pečující

·         osoby povolané k vojenskému cvičení

·         osoby ve vazbě nebo výkonu trestu

·         osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání

·         osoba s trvalým pobytem v ČR, která je v cizině nepřetržitě déle než 6 měsíců, je po celou dobu pobytu v cizině zdravotně pojištěna a zdravotní pojišťovně doručila písemné prohlášení o pobytu v cizině

Výše zdravotního pojištění

Výše pojistného zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu. Pro zaměstnance je vyměřovacím základem hrubá mzda, z níž zaměstnavatel strhává 4,5 %, dalších 9 % připlácí jako vedlejší náklad práce k hrubé mzdě.

Minimální výše pojistného pro rok 2012

·         1697 Kč měsíčně pro OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné

·         1080 Kč měsíčně pro OBZP – osoby bez zdanitelných příjmů

Měsíční rozhodné období platí pro zaměstnavatele, zaměstnance a osoby bez zdanitelných příjmů. U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok.

Každá činnost se pro účely zdravotního pojištění posuzuje samostatně. Jedna osoba může proto být vícenásobným plátcem.

 

Pojistné penzijní (neboli penzijní připojištění)

Penzijní připojištění patří mezi osvědčené konzervativní nástroje, jak si spořit na důchod. Cílem penzijního připojištění je dát každému občanovi možnost zabezpečit si s předstihem na důchod takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám zvolí. Dlouhodobé spoření je výhodné pro jeho účastníky i pro celou ekonomiku, proto stát toto spoření různě podporuje.

Díky penzijnímu pojištění získáte jistotu, že se o sebe v důchodovém věku i nadále postaráte sami a zachováte si důstojnou životní úroveň, na jakou jste byli zvyklí. Finančně nebudete závislí ani na státu ani jiných osobách.

Výhody a nevýhod penzijního připojištění

+         příspěvek od státu (50 až 150 Kč měsíčně, r. 2013 – 90 až 230 Kč měsíčně => záleží na výši vlastní úložky)

+         daňové úlevy (platí pro ty, kteří spoří nad 500 Kč měsíčně, od roku 2013 to bude 1000 Kč měsíčně)

+         možnost získat příspěvek od zaměstnavatele

+         zaměstnavatel může příspěvek na vaše penzijní připojištění odečíst ze svého daňového základu až do výše 3 % vašeho vyměřovacího základu

+         další výhody nabízené jednotlivými pojistiteli (zvýhodněné pojištění, spořicí platební karty, aj.)

-          zhodnocení penzijních fondů i přes státní příspěvky a daňové výhody nepokrývá inflaci, celkově je velmi nízké

-          po dobu spoření nelze s vkladem bez sankce a ztráty státních příspěvků nakládat

-          vklady nejsou pojištěny

Kdo se může připojistit?

·         Účastníkem penzijního připojištění může být každá osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR.

·         Lze být připojištěn pouze u jednoho fondu v jeden okamžik, proto je třeba zvolit fond, u kterého je jistota, že bude existovat i za několik desítek let.

·         Účast je dobrovolná

·         Je uzavírána písemná smlouva o penzijním připojištění

Vyplácení penze

*penze = doživotní pravidelná výplata určité částky stanovena penzijním plánem.

Penzijní fondy nabízejí několik druhů penzí. Penzijní připojištění se dá rozdělit podle formy jeho možností na vyplácení penzí. Každá z těchto penzí má své určité podmínky za jakých se dají naspořené peníze vyplatit:

a)       'Výsluhová penze

Díky této penzi se může účastník dostat alespoň k části svých naspořených prostředků dříve než mu vznikne plný nárok na starobní penzi. Musí zde splňovat pouze podmínku spoření nejméně 15 let

b)       'Starobní penze

Jedná se o základní dávku z penzijního připojištění. Jsou zde dvě podmínky pro možnost vyplácení a to nejméně 60 měsíců spoření a dosažení věku 60 let nebo přiznání nároků na starobní důchod. Jak dlouho si nechá účastník vyplácet penzi závisí na penzijním plánu

c)        'Invalidní penze

Nárok na vyplácení vzniká účastníkovi po přiznání plného invalidního důchodu státem. Vyplácení se opět odvíjí od penzijního plánu. Nárok na vyplácení má také jednu podmínku a to že účastník si musí spořit minimálně 3 roky

d)       'Pozůstalostní penze

Nárok na vyplácení této penze vzniká po smrti účastníka pro osobu/by uvedené ve smlouvě o penzijním připojištění. Aby bylo možné vyplácet tuto penzi musí účastník minimálně 3 roky platit pojistné.

e)       'Jednorázové vyrovnání

Dává možnost vybrat naspořené úspory najednou a ne formou měsíčních penzí.Tato možnost ovšem platí pouze pro účastníka pojistky,čily se nevztahuje na pozůstalostní penzi.Podmínky pro vyplácení se odvíjejí od jednotlivých penzí.

f)        'Odbytné

Slouží účastníkům platícím minimálně 12 měsíců, kterým nevznikl nárok na jinou penzi a rozhodli se od smlouvy odstoupit. Je jim ale vyplacen pouze jejich vlastní vklad bez státních dotací. Nárok na odbytné vzniká i daným osobám uvedeným ve smlouvě,v případě smrti účastníka

Jsou nepromlčitelné, dědí se, desetiletá lhůta, do které se může dědic přihlásit

Penzijní fond – co je penzijní fond a jeho vznik

Penzijní fond je finanční instituce se sídlem na území ČR, která se specializuje pouze na poskytování služeb penzijního připojištění. Penzijní připojištění nesmí poskytovat nikdo jiný než penzijní fondy.

Zákon o penzijním připojištění č. 42/1994 Sb., povoluje činnost penzijního fondu pouze v právní formě akciové společnosti, přičemž definuje nad rámec obchodního zákoníku specifické podmínky, kterým musí fond jako akciová společnost dále vyhovět:

·         penzijní fond nelze založit na základě veřejné nabídky akcií,

·         penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno,

·         akcie nesmí nabývat zdravotní pojišťovna, banka vedoucí účty penzijního fondu (nazývaná depozitář), ani právnická osoba, na jejímž základním kapitálu má depozitář více než desetiprocentní podíl,

·         základní kapitál musí být tvořen jen peněžitými vklady a jeho hodnota musí činit alespoň 50 mil. Kč,

·         představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně 5 členů; dozorčí rada pak nejméně 3 členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi.

·         penzijní společnost může do svého majetku a do majetku obhospodařovaných účastnických fondů nabýt celkem akcie nebo obdobné cenné papíry představující nejvýše 5% podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech jejich emitenta.

Penzijní fond vzniká zápisem do obchodního rejstříku, kterému předchází dvoufázový proces založení fondu. V soukromoprávní fázi je nezbytné vytvořit orgány penzijního fondu, vypracovat návrh penzijního plánu a pojistných podmínek a splatit základní jmění. Předmětem veřejnoprávní fáze je podání žádosti o povolení činnosti. Toto povolení uděluje Česká národní banka po dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí (přezkoumání předpokladů penzijního fondu pro vykonávání činnosti na základě fondem předložených dokumentů - stanovy, statut a penzijní plán, odborná způsobilost a bezúhonnost navrhovaných členů představenstva a dozorčí rady). O žádosti o povolení rozhodne ČNB nejpozději do 60 dnů od doručení žádosti. Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

Jak penzijní fond funguje?

        „Rozdíl mezi důchodovým a penzijním fondem?“ => žádný, oba názvy jsou synonyma (důchodový fond je označen spíše mezi lidmi, penzijní fond se používá ve formálním styku)

       Funkce je od klasických pojištění, či spoření výrazně odlišná.

       Penzijní fond má totiž povolení našimi penězi hospodařit respektive je investovat. My na konto vkládáme finanční obnos, díky kterému pak penzijní fond nakupuje, investuje apod. To pochopitelně celé instituci přináší nemalé výnosy, které se pak rozdělují mezi klienty (zhruba 85% ze všech výnosů).

       Kdo o tomto rozhoduje? V praxi valná hromada penzijního fondu, která má na starost právě – kam se bude investovat, jak se bude vyplácet apod. I když se pochopitelně může stát, že penzijní fond bude za rok ztrátový, nemusíme se bát, protože se to vzhledem k velkému státnímu dozoru stává jen výjimečně a především by pak penzijní fond pokryl ztráty z rezerv.

Jak tedy penzijní fond investuje?

       Všechny penzijní fondy investují s minimální mírou rizika, protože je hlídá stát a k velkému počtu klientů si nemohou dovolit riskovat. Dle zákona musí každý fond hospodařit tak, aby spolehlivě zabezpečil výnos.

       Penzijní fond může investovat do dluhopisů, podílových listů, cenných papírů a movitých, či nemovitých věcí. => povoluje stát.

       Penzijní fondy vždy spadají pod zaběhlé „obry“ finančního trhu, protože potřebují velký kapitál – ČSOB, Česká spořitelna, Česká pojišťovna atd. Často si ale  výnosy z hospodaření ukládají jinde stát omezuje v maximálním majetku za jeden rok.

Jak vybrat ideální penzijní fond?

       Vzhledem k tomu, jak jsou penzijní fondy specifickou záležitostí, je i poměrně složitý výběr, dnes existuje 11 PF

       V první řadě by se měli zohledňovat výnosy za poslední roky – objem, stabilita apod., ale jsou tu i některé další faktory, které potencionální klienti podceňují.

       Důležité je také v praxi pohlížet na penzijní fond jako na celek. Rozhodující jsou takové faktory jako například podíl na trhu, celkový objem finančních aktivit, jmění, ale i kdo je auditor a depozitář penzijního fondu. Dále rozložení portfolia, akcionářská struktura, vlastní jmění, celková hodnota spravovaných aktiv)

Úrazové pojištění

-          Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců - tento zákon upravuje právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (dále jen ZÚPZ)

-          (2) Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropských společenství v oblasti úrazového pojištění.

4 znaky úrazového pojištění:

-          Pojištěni přímo zaměstnanci

-          Při vzniku pojistné události nevznikají nároky vůči zaměstnavateli z titulu odpovědnosti za škodu, ale nárok na dávku úrazového pojištění

-          Pojistné v plné výši hrazeno zaměstnavateli

-          Toto odvětví práva není vykonáváno orgány státu, ale soukromými pojišťovnami – svěřeno zákonem

Seznam nemocí z povolání:

-          Platí pouze pro zaměstnance a jedná se o následující nemoci z povolání:z

o    Způsobené chemickými látkami nebo fyzikálními faktory

o    Týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

o    Kožní, přenosné a parazitární

o    Způsobené ostatními faktory a činiteli

Pracovní úraz

-          Je chápán jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo – li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

-          Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů

-          Pracovním úrazem není cesta z a do práce.

-          Dávky k překlenutí nastálé situace:

o    Úrazový příplatek – k náhradě mzdy, jestliže je uznán dočasně práce neschopným – od 1. dne dočasné prac neschopnosti do skončení

o    Úrazové vyrovnání – 10 – 33 % míra poškození, jednorázově

o    Úrazová renta – míra poškození zdraví >33 % do přiznání starobního důchodu, max do 65 let věku

o    Bolestné – bolest a duševní strádání, násobek počtu bodů, kt. ohodnotí lékař * 120 Kč

o    Příspěvek… ztížené společenské uplatnění – trvalý charakter – rozdíl mezi dosahovaným výdělkem před a po události, výpočet stejný jak bolestné

o    Náhrada nákladů spojené s léčením

o    Náhrada nákladů spojených s pohřbem

o    Náhrada… pozůstalým – 240 000 Kč (manželu, nezaopatřenému dítěti, dohromady oba rodiče)

o    Úrazová renta pozůstalého – osoba blízká odkázaná na zemřelého výživou, vedli společnou domácnost, 40 % základu vypočteného zam. – bolestné, sirotčí důchod…. ode dne úmrtí zaměstnance do doby, kdy by končila vyživovací povinnost (26 a konec přípravy na budoucí povolání, nebo 65 let, znovu vdát/oženit)

Osobní rozsah

-          Úrazové pojištění se týká pouze zaměstnanců nikoliv OSVČ tj.

o    Zaměstnanci v pracovním poměru

o    státní zaměstnanci podle služebního zákona ,

o    členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu,

o    zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

o    pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů činní na území České republiky,

o    soudci, ……a další

Nabídka produktů poskytovanými soukromými pojišťovnami:

-          Pojištění pro případ smrti následkem úrazu. Pokud např. do 1 roku ode dne úrazu (doba záleží na pojistných podmínkách) zemře pojištěný na jeho následky, vyplatí pojišťovna smluvenou pojistnou částku. Pojistné bývá nižší než pojistné rizikového životního pojištění, neboť i pravděpodobnost takovéto události je nižší.

-          Pojištění trvalých následků úrazu. Pokud zanechá úraz trvalé následky, pojišťovna poskytne pojistné plnění v procentuální výši odpovídající stupni trvalého poškození, přičemž může být stanovena minimální procentuální hranice poškození, od které na pojistné plnění vzniká nárok, např. 1,5,10 %. Míru poškození stanoví smluvní lékař pojišťovny dle tabulek, které jsou pro tyto účely vypracovány pojišťovnou.

-          Rozlišuje se výpočet lineární a progresivní.

o    Lineární plnění se vypočítá tak, že procento poškození těla se vynásobí sjednanou pojistnou částkou. Horní hranice pojistného plnění je 100 %, tedy sjednaná pojistná částka.

o    U progresivního plnění, pokud dosáhnete určitého stupně tělesného poškození (např. 50%), se progresivně zvyšuje plnění pojišťovny, a to v závislosti na rozsahu trvalých následků. Násobky, které zvyšují pojistnou částku jsou rozděleny do několika stupňů. Tedy, čím je vyšší procento poškození, tím větší je násobek pojistné částky. Pojistné plnění tak může dosáhnout i několika násobků původně sjednané pojistné částky (u 100% poškození se obvykle dosáhne čtyřnásobku pojistné částky).

-          Pojištění denního odškodného za dobu nezbytného léčení úrazu. Sjednaná pojistná částka se vyplatí za počet dnů uvedených v tabulce pojišťovny jako doba léčení tohoto úrazu. Délka pracovní neschopnosti není podstatná.

-          Pojištění denního odškodného za dobu léčení vyjmenovaných úrazů. V případě úrazu uvedeného v pojistné smlouvě bude vyplacena pojistná částka podle pojistné smlouvy.

-          Pojištění denní dávky v případě pracovní neschopnosti. Pokud v důsledku úrazu dojde k pracovní neschopnosti, bude pojišťovna vyplácet denní odškodné. Můžete zvolit ve variantě s výplatou od 15. dne nebo od 29. dne pracovní neschopnosti, se zpětným proplacením od prvního dne pracovní neschopnosti. Výši denní pojistné částky si klient zvolí sám, obvykle se může pohybovat v rozmezí 50 Kč až 1000 Kč. Denní odškodné může být vypláceno maximálně po dobu 1 roku.

-          'Paušální odškodné' v případě způsobení určitého úrazu. V případě určitého úrazu je vyplaceno odškodné. Sjednává se např. pro osoby vykonávající určité profese, při kterých hrozí riziko specifických úrazů a ztráta pracovního uplatnění po úrazu (pojištění paušálních částek za jizvy, zlomeniny apod.)

-          Pojištění invalidity. Pojistné plnění z pojištění invalidity nastalé v důsledku úrazu je pojišťovnou vypláceno v případě, že je pojištěný uznán plně invalidním správou sociálního zabezpečení nebo podle tabulek pojišťovny.

-          Pojištění denní dávky při hospitalizaci. V případě hospitalizace při léčbě úrazu je denní dávka vyplácena od prvního dne hospitalizace a po nezbytně dlouhou dobu.

-          Pojištění nákladů vzniklých v důsledku úrazu. Bývá součástí cestovního pojištění a pokrývá např. náklady spojené s transportem zraněného.

 

ORGANIZACE PROVÁDĚJÍCÍ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČNÍ

==Hlavní instituce sociálního zabezpečení v ČR ==

Stát v sociálním zabezpečení může vystupovat jako nositel sociálního zabezpečení. V takovém případě se jedná o institucionální řízení sociálního zabezpečení, při kterém stát vytváří instituce, které řídí, spravují a realizují celý systém sociálního zabezpečení a určuje podmínky účasti na sociálním zabezpečení. Tato forma představuje státní záruku fungování systému a zaručuje plnění ze systému sociálního zabezpečení. Označuje se jako všeobecné povinné pojištění.

V každém systému se nejedná pouze o jednu formu fungování sociálního zabezpečení. Jde o vzájemnou provázanost jednotlivých forem, čímž je dosahováno větší pružnosti při reakcích na měnící se sociální situaci jak vnějších podmínek, tak podmínek jednotlivců.  V případě České republiky se,  z pohledu občana, prolínají tři různé formy sociálního zabezpečení.

Jedná se o formu  zabezpečovací - občanu je poskytováno plnění aniž by se sám musel přímo podílet na tvorbě prostředků sociálního zabezpečení, pojišťovací - občan se pravidelně podílí na tvorbě zdrojů následných plnění a zaopatřovací - kde se posuzuje pouze objektivní stav sociální potřebnosti bez dalších podmínek. 

===1. Česká správa sociálního zabezpečení ===

Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky s celkovým ročním objemem příjmů a výdajů více než 516 miliard Kč.

Spravuje záležitosti téměř 7 milionů 200 tisíc pojištěnců, z toho je více než 2 miliony 590 tisíc důchodců, kterým vyplácí více než 3 miliony 212 tisíc důchodů (údaje platné k 31. 12. 2003). ČSSZ dále vyplácí nebo prostřednictvím zaměstnavatele zajišťuje výplatu nemocenské, peněžité pomoci v mateřství či podpory při ošetřování člena rodiny pro prakticky celou pracující populaci ČR.

Do státního rozpočtu ČSSZ přispívá téměř 39 % příjmů, a to výběrem pojistného na sociální zabezpečení (nemocenského a důchodového pojištění), příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dobrovolného pojistného. ČSSZ rovněž plní významné úkoly vyplývající pro ČR z mezistátních smluv. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Jako organizační složka státu je ČSSZ podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Plynulý chod ČSSZ zajišťuje v čele více než 8 000 zaměstnanců ústřední ředitel.

===2. Úřady práce ČR ===

Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

·         přídavek na dítě, rodičovský příspěvek

·         sociální příplatek

·         příspěvek na bydlení

·         porodné, pohřebné

·         dávky pěstounské péče , příspěvek na péči o dítě v zařízení

·         příspěvek na školní pomůcky

Při posuzování nároku na jednotlivé druhy dávek se vychází z dosaženého životního minima každého jednotlivce či rodiny.

Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu pod níž nastává stav hmotné nouze. Do systému státní sociální ochrany bylo zavedeno zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, koncem roku 1991.

===3. Obce a kraje ===

Systém dávek sociální péče

Systém dávek sociální péče reaguje na individuální situace občanů, vázané na věk, zdravotní stav či jiné vážné důvody.

Rozhodování o jednotlivých dávkách je svěřeno obecním úřadům, pověřeným obecním úřadům a úřadům obcí s rozšířenou působností. Dávky sociální péče jsou příslušnými obecními úřady poskytovány v rámci výkonu státní správy v přenesené působnosti a peněžní prostředky na jejich výplatu jsou poskytovány ze státního rozpočtu. V rámci samostatné působnosti (tj. z prostředků samosprávy) se poskytuje také bezúročná půjčka a jednorázový peněžitý příspěvek.

Dávky z důvodu sociální potřebnosti

Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb jsou poskytovány v případě, že čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují životního minima a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním;

- doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího životního minima, a to na základě individuálního posouzení sociální a ekonomické situace (vč. majetkových poměrů). Mohou však být poskytovány i v nižší úrovni, nebo naopak i nad úroveň životního minima, pokud jsou prokázány odůvodněně vyšší základní životní potřeby související např. s lékařsky doporučeným dietním stravováním, vyššími náklady na bydlení apod.;

- poskytují  je pověřené obecní úřady podle zákona o sociální potřebnosti na základě písemné žádosti o jejich přiznání. Občan s nedostatečnými příjmy musí doložit potřebné doklady nejen o všech příjmech, ale i o úhradě nákladů na bydlení apod. Odvolání proti rozhodnutí příslušného správního orgánu o dávce sociální péče se podává k příslušnému krajskému úřadu prostřednictvím obecního úřadu, který o dávce rozhodoval.

V hrubém členění lze tedy poskytnout dávky v uvedeném přehledu:

·         dávky sociální péče pro rodiny a děti

·         příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu

·         dávky sociální péče pro staré občany

·         dávky sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany

·         dávky sociální péče ve zvláštních případech

PENÁLE A POKUTY

-          Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém dluh na pojistném trvá.

-          OSVČ neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, kdy nevykonává SVČ. Zaměstnavatel neplatí penále z dlužného pojistného za dobu, po kterou již není zaměstnavatelem.

-          OSVČ může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až do výše 10 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti a zaměstnavateli pokutu až do výše 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění nebo porušení povinnosti.

-          Osoba dobrovolně účastná na důchodovém pojištění neplatí penále z dlužného pojistného za dobu dobrovolné účasti na tomto pojištění. Penále v nižší výši (0,025 %) se platí z dlužného pojistného, na které bylo povoleno jeho placení ve splátkách.

-          Pokuty jsou udělovány za nesplnění nebo porušení následujících povinností:

o    změní-li zaměstnavatel den, který je určen pro výplatu mezd a platů tak, že určí den pozdější, a písemně neoznámí OSSZ tuto změnu nejpozději jeden den před původním dnem výplaty mezd a platů,

o    nepředloží-li zaměstnavatel OSSZ přehled o zúčtovaných dávkách nemocenského pojištění, o výši vyměřovacího základu, o výši pojistného, které je povinna odvádět,

o    nepoužívá-li zaměstnavatel tiskopisy vydané OSSZ, které jsou pojistníci povinni používat,

o    nesplní-li další zákonem stanovené podmínky.

-          Příslušná OSSZ může uložit zaměstnavateli pokutu až do výše:

o    20 000 Kč za každé jednotlivé nesplněči porušení povinnosti,

o    100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti.

-          Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná OSSZ dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokud jde o způsob placení a vymáhání pokuty, postupuje se stejně jako u pojistného.

-          Má-li zaměstnavatel nebo OSVČ splatný závazek vůči OSSZ, použije se jejich platba nejprve na úhradu dlužných částek, a to v tomto pořadí:

a) pokuty,

b) přirážka k pojistnému,

c) nejstarší doplatky pojistného,

d) běžné platby pojistného,

e) penále z dlužného pojistného.

KONTROLY SYSTÉMŮ V OBLASTI SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČNÍ

Odbory kontroly České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) v rámci územní

působnosti koordinují a usměrňují prováděsociálního pojištění. Tento odbor zejména

kontroluje vznik a zánik pojistného poměru, plnění úkolů malé organizace a organizace

v provádění nemocenského pojištění, vedení příslušných evidencí a dokumentace z oblasti

sociálního pojištění a plnění povinností subjekty sociálního pojištění uložených příslušnými právními předpisy.

Nejvíce porušení kontroloři zjišťují:

-          při placení pojistného – organizace a malé organizace chybně stanoví vyměřovací základ,

-           při platbě nemocenského pojištění – kontrolované subjekty pozdě nahlásí nebo odhlásí své zaměstnance k nemocenskému pojištění a často také nesprávně stanoví počty dnů v rozhodném období a denní vyměřovací základ pro výpočet výše dávky nemocenského pojištění.

b) KONTROLA V OBLASTI ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělit Správci centra za uplynulé kalendářčtvrtletí,

a to nejpozději do 60 dnů, součet časů zdravotních výkonů uvedených v seznamu zdravotních

výkonů s bodovými hodnotami, v členění podle nositelů výkonů. Činnost Informačního centra

zdravotního pojištěkontroluje Ministerstvo zdravotnictví.

Zdravotní pojišťovny kontrolují využívání a poskytování zdravotní péče hrazené

ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě včetně dodržování cen u smluvních zdravotnických zařízení a pojištěnců. Kontrolní činnost provádějí prostřednictvím informačních dat v rozsahu stanoveném zákonem a činností revizních lékařů.

Zdravotní pojišťovny podléhají kontrole státních orgánů České republiky.

c) KONTROLA VÝBĚRU PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI

Pokud se jedná o příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, realizuje správa sociálního

zabezpečení pouze jeho příjmovou stránku. Vybírá tento příspěvek a kontroluje správnost

jeho odvodu, popř. pokud jde o jeho výběr, také o něm rozhoduje. Vybírá jej spolu s pojistným, přičemž alikvotní část (stanovenou z vyměřovacího základu pomocí příslušné procentní sazby) je povinna neprodleně účetně oddělit (tj. vyjádřit jeho výši) tak, aby mohla být v rámci státního rozpočtu sledována odděleně.

d) KONTROLA VYPLÁCENÍ STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODORY

Orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácí – Úřady práce,

popřípadě orgány státní sociální podpory příslušné rozhodovat, mají právo přezkoumat

správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými osobami.

Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob, kteří nesplní nebo poruší povinnosti, může zaměstnanec zařazený v orgánu státní sociální podpory uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč,a to i opětovně.

Fyzické osobě, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě,

která se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit bezplatně údaje rozhodné podle

tohoto zákona pro nárok na dávku hrozí za tento přestupek pokuta do 250 000 Kč.

Fyzická osoba, kterou je oprávněná osoba, osoba společně posuzovaná nebo příjemce dávky, se dopustí přestupku tím, že:

a) nesplní povinnost osvědčit skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu nebo ohlásit změny v těchto skutečnostech ve stanovené lhůtě, nebo

b) nepodrobí se ve stanovené lhůtě vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření.

Za tyto přestupky může být uložena pokuta do výše 10 000 Kč. Výplata dávky může být zastavena nebo dávka může být odejmuta, jestliže se příjemce dávky nepodrobil vyšetření a byl ve výzvě na tento následek upozorněn

V síti Wikia

Náhodná Wiki