Fandom

Ekonomický klub Wiki

Sociologický výzkum

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.


Otázka č. 15: Procesy v sociální správě; druhy, zásady, procesní podmínky, správní proces – řízení podle správního řádu, řízení ve správním soudnictví, jednotlivé druhy procesů v sociální správě


===Veřejná sociální správa zasahuje mocensky do života občanů. Občan je chráněn jednak tím, že postupy při výkonu veřejné správy jsou přesně stanoveny zákonem a dále tím, že má možnost odvolání proti rozhodnutí v případě, že s daným rozhodnutím nesouhlasí. Uvedené předepsané postupy se souhrnně označují jako řízení. === ===Pojem řízení můžeme chápat jako: ===

a)       VEDENÍ – zpravidla vedení lidí a jejich činnosti prostřednictvím stanovení určitých pravidel, stanovení optimálních postupů, podle kterých jsou ti, kdo vedení podléhají povinni se chovat

b)       PROCESNÍ POSTUPY – jejich uplatněním dojde k realizaci práv a povinností plynoucích z právních předpisů jednotlivým subjektům určitých právních vztahů. Takové řízení lze označit jako proces.

Druhy řízení:

a)       Řízení v dávkových věcech – řízení, jejichž výsledkem je rozhodnutí o tom,zda dávka sociálního zabezpečení byla či nebyla přiznána

b)       V jiných než dávkových věcechvšechna ostatní řízení v sociální správě, např. sankce pro zaměstnavatelský subjekt, který neplatil pojistné

===Dělení řízení podle předmětu řízení: ===

  • Nemocenské pojištění

  • Důchodové pojištění

  • Státní sociální podpora

  • Sociální péče

  • Sociální služby, řízení o příspěvku na péči

  • Pomoc v hmotné nouzi

  • Pojistné na:

1.       sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

2.       všeobecné zdravotní pojištění

Základní zásady řízení (základní procesní zásady)

Procesy v sociální správě se řídí některými zásadami, které jsou společné prakticky pro všechna řízení. Jednotlivé zásady nelze uplatňovat isolovaně a samostatně , řízení musí respektovat každou z nich. V jednotlivých řízeních je však míra jejich uplatňování různá.

Vyplývají ze správního práva a přistupuje se k nim jako k obecně známým.

1)       Zákonnost – rozhodnutí a proces  má probíhat v souladu s platným právním řádem a předpisy, zakončeno vydáním rozhodnutí příslušného orgánu.

Tato zásada je zakotvena i v Listině základních práv a svobod. Uvádí se např., že „státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“. Taktéž i povinnosti se ukládají jen na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Rozhodování správního orgánu či jiného subjektu majícího tuto kompetenci stanovenou zákonem, musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy. Je to přímo jejich povinností.

2)       Objektivní (materiální) pravda – cílem, orgán musí zjistit skutečný stav věcí, při pochybnostech uplatnění zásady vícestupňového řízení

Podle této zásady je uloženo správním orgánům, aby při řízení postupovali tak, aby byl spolehlivě zjištěn skutečný stav věci, což znamená, že musí být zjištěny všechny okolnosti, mající význam pro rozhodnutí. Zásada objektivní /materiální/ pravdy je důležitá zejména pro případ, kdy je uplatňován odpor proti vydanému rozhodnutí. Jestliže podání opravného prostředku má být úspěšné, je nutné prokázat porušení zásady materiální pravdy ze strany rozhodujícího orgánu.

3)       Rovnost účastníků – rovnost k příležitostem,  např. v uplatňování dávek

Tato zásada je opakem zásady nadřízenosti a podřízenosti, která je uplatňována ve správním řízení mezi správním orgánem a účastníkem řízení. Je třeba rozlišovat pojem účastníka řízení v procesně-správním smyslu a obecně chápanou účast jako činnost v rámci správního řízení. Ve správním řízení v sociální správě je bezesporu nejaktivnější správní orgán, přesto není ale účastníkem řízení. Orgán,který rozhoduje ve věci účastníků řízení je ve vztahu nadřízenosti ke všem účastníkům řízení. Rozhodovacím orgánem rozumíme jak správní orgán, který ve věci rozhoduje tak např.: i soud, probíhá-li občanské soudní řízení.

Kdo je účastníkem řízení stanovuje v zásadě správní řád, případně zvláštní předpis. V případě, že je v řízení více účastníků řízení a jde o práva či povinnosti více osob, jsou si všichni tito účastníci rovni ve svých procesních právech.

4)       Dispozitivita a oficionalita – důležité zejména v souvislosti se zahajováním řízení

Dispozitivita (dispoziční zásada)  = na návrh  = záleží na dispozici účastníka, zda dá podnět k zahájení řízení. V sociálním zabezpečení se na návrh zahajují v podstatě všechna řízení, týkající se přiznání dávky nebo služby sociálního zabezpečení.

Návrh na zahájení řízení v této oblasti představuje žádost – což je např.. žádost o přiznání dávky, umístění do domova důchodců - služby. Pokud jde o řízení občanskoprávní, formálním podnětem k zahájení řízení je žaloba.

Oficionalita = z podnětu orgánu, který rozhoduje /ex offo, ex officio/ = nezáleží na volné úvaze účastníka řízení, ale rozhoduje právní úprava, která přikazuje, ukládá, správnímu nebo jinému orgánu, aby řízení zahájil bez ohledu na to zda je či není přáním účastníků řízení. Např. řízení kvůli dluhu - dlužník finančnímu úřadu

5)       Dvou a vícestupňové řízení tato zásada zajišťuje účastníkům řízení možnost projevit svůj nesouhlas s průběhem řízení a s rozhodnutím a jejich nespokojenost je pak vyjádřena jako podnět pro další jednání a přezkoumání správnosti rozhodnutí. Proti rozhodnutí v prvním stupni je možno podat tyto opravné prostředky:

o    Odvolání – proti rozhodnutí státního orgánu (dle správního řádu proti rozhodnutí správního orgánu nebo dle občanského soudního řádu proti rozhodnutí soudu)

o    Rozklad – obdobné jako odvolání, ale užívá se proti rozhodnutí ústředních orgánů státní správy, zejména ministerstev. Pravidla podání tohoto opravného prostředku jsou obdobná jako pravidla pro podání odvolání a jednání o něm.

Autoremedura – odvolání zase u stejného orgánu

o    Námitky – možno podat proti procesnímu rozhodnutí , tedy takovému rozhodnutí, kterým se ještě nerozhoduje o právech a povinnostech, jež jsou předmětem řízení. Námitky se mohou týkat např.: podjatosti pracovníka správního orgánu, podjatosti soudce apod.  Námitky lze také podat proti výkonu rozhodnutí.

o    Odpor  - dle občanského soudního řádu může soud vydat platební rozkaz v případě, že byla žalobcem požadovaná finanční částka a z předložených podkladů jasně vyplývá oprávněnost tohoto požadavku. Jestliže druhá strana sporu s takovým rozhodnutím nesouhlasí, může podat proti platebnímu rozkazu odpor.

Tj. když je žaloba na finanční plnění formou platebního rozkazu. Písemné dokumenty – ne ústně

===Základní kroky řízení – základní pojmy a instituty v průběhu řízení ===

1.       Zahájení řízení – řízení začíná návrhem účastníka (z jeho podnětu) nebo z podnětu orgánu (ex offo)

  1. Procesní podmínky -  aby řízení mohlo proběhnou, je třeba zjistit, zda jsou splněny všechny procesní podmínky, bez kterých by nebylo možno řízení uspokojivě provést.

V řízení mohou vystupovat jen subjekty, jimž právní úprava přiznává postavení správního orgánu nebo účastníka řízení. Subjekty, rozhodující v konkrétním řízení musí být nadány určitou procesně právní vlastností, která pro ně vyplývá z platné právní úpravy. Jde o „příslušnost“ – což je vlastnost rozhodujícího orgánu která ho opravňuje a také mu ukládá povinnosti rozhodovat  ve věci.

Příslušnost rozlišujeme jako věcnou příslušnost a místní příslušnost:

·         Věcná příslušnost – věcně příslušný je správní orgán, kterému právní úprava uložila shodně s jeho postavením v hierarchii orgánů v konkrétní věci zasahovat. Např.: obecní úřad s rozšířenou pravomocí je věcně příslušný pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory

·         Místní příslušnost – určení konkrétního správního orgánu, který ve věci rozhoduje. Byl by to pověřený obecní úřad podle trvalého bydliště občana.

Zásada „ne 2x v téže věci“ – není možno požadovat jednu dávku 2x

  1. Průběh řízení – během řízení má účastník právo nahlížet do spisů, navrhovat důkazy, doplňovat své podání , ovšem v takové míře, aby byl zachován předmět řízení, to znamená, že se musí jednat o záležitosti, které mají vztah k projednávané záležitosti.

  1. Rozhodnutí – výsledkem řízení je rozhodnutí, které v písemné formě vydává příslušný správní orgán. Každé rozhodnutí musí obsahovat: výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. V případě, že chybí některá z uvedených částí, bylo rozhodnutí vydáno v rozporu s procesně-právními předpisy a lze je napadnout pro formální nedostatky.

  1. Opravné prostředky – proti rozhodnutí, které dosud nenabylo právní moci, je možno podat ze strany účastníka řízení opravný prostředek proti jeho nesprávnosti, v případě, že účastník řízení je tak přesvědčen. Základním opravným prostředkem je odvolání, které se zpravidla podává do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání proti rozhodnutí musí být zasláno orgánu, který o věci rozhodoval. Mezi další formy opravných prostředků patří stížnost nebo námitky.

===Specifika správního řízení v sociální správě ===

o    Upraveno právními předpisy jednotlivých oblastí, kde je stanovena subsidiární působnost správního řádu (podpůrná – když není upraveno, rozhoduje správní řád)

o    Výsledkem je přiznání dávky či služby sociálního zabezpečení

o    Řízení jsou „nesporná“ – má právo na dávku

o    Rozhodnutí je založeno pouze na posouzení, zda jsou splněny podmínky pro přiznání dávky (nemusí být účast)

o    Pro každou oblast sociální správy je stanoven specifický postup

===Subjekty správního řízení ===

o    Označení „subjekty správního  řízení“ se vztahuje na nositele procesních práv a povinností, kteří mají rozhodující vliv na průběh a výsledek správního  řízení. Hlavními subjekty správního  řízení jsou:

·         správní orgány – vystupují jako subjekty veřejné správy vybavené odpovídající veřejnou mocí

·         účastníci řízení – vůči nimž je tato veřejná moc vykonávána a o jejichž záležitostech je ve správním řízení rozhodováno

o    Kromě těchto dvou základních skupin mohou ve správním řízení vystupovat :

·         Dotčené subjekty – jedná se zejména např.  o odborné orgány, dobrovolná sdružení (např. ekologická)

·         Osoby zúčastněné na řízení – svědci, znalci, tlumočníci, osoby předkládající listinu nebo jinou věc podrobující se ohledání

o    Úřady práce – kontrolní činnost, orgán státní správy v úseku zaměstnanosti a státní podpory, zpracovává a vyhodnocuje koncepce zaměstnanosti, podporuje projekty rozvíjející lidský potenciál na trhu práce, vede evidenci volných míst, evidenci uchazečů o zaměstnání, evidence osob pod 15 let sportovci či umělci,

o    Inspektoráty práce – společný pro 2 kraje, kontrolní činnost, bezpečí při práci, dodržování kolektivních smluv

o    ČSSZ – ústřední orgán státní správy, pod řízením ministerstva práce sociálních věcí (MPSV), evidence odpracované doby kvůli důchodům, má na starosti zejména důchody, také odvolací orgán

o    Okresní správa sociálního zabezpečení – územní složky, nemocenské pojištění, důchody do zahraničí

o    Kraje

o    Obce s rozšířenou působností – nejmenší jednotky, rozhodující především o hmotné nouzi, sociální pomoci a sociálních službách

Správní řízení a proces – pojem

v  správní proces – („řízení“ sensu lata) = postup správního orgánu při realizaci jeho pravomoci /teorie/

v  správní řízení (sensu stricto) = „postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá

Správní řízení podle správního řádu

Jako právní předpis platí ve všech oblastech sociálního zabezpečení a sociální správy podpůrně

o    Účastníci řízení

·         způsobilost být účastníkem  = plnoletost, způsobilost k právním úkonům

·         může být i ten, koho by se mohlo dotknout nebo si myslí, že je způsobilý být účastníkem

·         zastoupení:

v  fakultativní – z vůle účastníka, dobrovolné

v  obligatorní – účastník nemá způsobilost k právním úkonům => musí být zastoupen

o    Zahájení:

·         na návrh účastníka

·         ex offo – z úřední moci

o    Dokazování

o    Rozhodování – výsledkem ISpA (individuální správní akty) – konkrétní rozhodnutí v té věci, které má své náležitosti (výrok, odůvodnění, poučení o odvolání, podpis, datum, označení účastníků, zástupců…), zaměřené na jedince, normativní právní akt (soubor obecně závazných předpisů, které platí, výsledek lidské činnosti – ústavní zákon, ústava, vládní nařízení, vyhlášky,…) je předpoklad pro vznik IPA

o    Právní moc – okamžik, od kdy je řízení skončeno rozhodnutím, které je vykonatelné a nenapadnutelné řádnými opravnými prostředky – platnost, musíme se jím řídit

Vykonatelnost – lhůta ke splnění povinnosti dané právní mocí (např. vyklidit byt), může být i později, když je třeba splnit nějakou povinnost

Předvolání – na základě dopisu

Předvedení – bez upozornění

o    Řádné opravné prostředky: =  mohou být využity v 15 denní lhůtě, když ještě nenastala právní moc

·         odvolání

·         rozklad (autoremedura – způsob vyřízení opravného prostředku, kdy nápravu zjednává sám orgán, který původní rozhodnutí vydal, nikoliv orgán vyššího stupně)

o    Mimořádné opravné prostředky: = můžeme využít po nabytí právní moci

·         obnova řízení – náprava nesouladu rozhodnutí s právem, vydání nového rozhodnutí = zrušení původního rozhodnutí, proti novému rozhodnutí se dá zase odvolat. Např. nové důkazy, skutečnosti, které v 1. Jednání nebyly brány na zřetel, používá se výjimečně.

·         přezkumné řízení - bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v rozporu s dobrými mravy a právními předpisy

Řízení ve správním soudnictví

o    Lze použít, pokud vyčerpány ŘOP v SP

o    Zákon č. 150/2002 Sb. soudní řád správní

o    § 4 upravuje širší pravomoci soudů ve správním s. – je rozhodováno o žalobách proti nečinnosti SO a rozhodnutím SO

o    Správní žaloba – možnost potrestat nečinnost orgánu

o    Kasační stížnost – proti pravomocnému rozhodnutí, není veřejné, Nejvyšší správní soud v 1.instanci, potom Nejvyšší soud, např. z důvodu nedostatku důkazů

o    Obnova řízení – když vyšlo najevo něco, co nebylo při zahájení řízení známo

Druhy procesů v sociální správě '- Řízení ve věcech:

Ochrany práce (OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI = Úrazové pojištění ??)

v  lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, kdy se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, a o dobu, kterou orgán úrazového pojištění stanovil žadateli k odstranění nedostatků podání, pokud z tohoto důvodu nebylo podle odstavce řízení přerušeno.

v  orgán úrazového pojištění může řízení přerušit

a)       současně s výzvou účastníku řízení k odstranění nedostatků žádosti,

b)       jestliže se zaměstnanec nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, pokud byl zaměstnanec ve výzvě na tento následek upozorněn,

c)       probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo orgán úrazového pojištění vyzval účastníka řízení, aby podal žádost o zahájení řízení,

d)       do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi.

v  trvalo-li přerušení řízení alespoň 6 měsíců, lze řízení zastavit.

v  písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.

v  v řízení o pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále se vydává rozhodnutí formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách a o vrácení přeplatku na pojistném. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele a poučení o vykonatelnosti.

v  dlužné částky na pojistném a penále lze předepsat k úhradě též formou výkazu nedoplatků.

v  rozhodnutí o přirážce k pojistnému na úrazové pojištění se oznamuje též orgánu inspekce práce nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, z jehož podnětu byla přirážka k pojistnému uložena.

v  do vlastních rukou adresáta se doručují

a)       rozhodnutí, jimiž se dávka nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,

b)       rozhodnutí v jiných než dávkových věcech,

c)       rozhodnutí o pojistném,

d)       výzvy podle tohoto zákona,

e)       rozhodnutí o námitkách.

Do vlastních rukou adresáta se také doručují písemnosti, u nichž je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty nebo pro stanovení termínu a nedodržení těchto lhůt by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.

v  orgán úrazového pojištění může doručit písemnost ve věcech přeplatku na dávce, regresní náhrady nebo exekuce také prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení. Proti oznámení o hromadném zvyšování vyplácených dávek lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky úrazového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky, které se podávají České správě sociálního zabezpečení. ČSSZ vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky úrazového pojištění.

v  proti rozhodnutí o rehabilitaci v úrazovém pojištění a povolení splátek dlužného pojistného a penále není přípustné podání žaloby podle předpisů o soudním řízení správním.

Nemocenského pojištění

v  řízení ve věcech nemocenského pojištění se postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví něco jiného.

v  okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno rovněž rozhodují ve věcech pojištění v řízení o správních deliktech fyzických a právnických osob. Správní delikty fyzických osob zákon o nemocenském pojištění definuje jako přestupky. V řízení o přestupcích se postupuje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud zákon o nemocenském pojištění nestanoví něco jiného. Přestupek je zaviněné deliktní jednání nižšího stupně závažnosti než trestný čin, které je pro společnost škodlivé (porušuje nebo ohrožuje její zájem). Přestupku se může dopustit pouze fyzická osoba.

v  předmětem řízení ve věcech NP je rozhodování o:

·         o vzniku, trvání a zániku pojištění, vznikl-li spor o účast na pojištění,

·         o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek,

·         o vrácení přeplatku na dávce,

·         o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,

·         o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v případech, kdy okresní správa sociálního zabezpečení (Pražská, Městská správa sociálního zabezpečení Brno) zjistí, že nejsou důvody pro trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování, pokud ji neukončil ošetřující lékař,

·         o regresních náhradách,

·         o správních deliktech,

·         o stanovení zákazu ošetřujícímu lékaři rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,

·         ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování po stanovenou dobu zákazu ošetřujícímu lékaři rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování pro účely pojištění, kdy namísto ošetřujícího lékaře, pokud si pojištěnec nezvolil jiného ošetřujícího lékaře, rozhoduje lékař referátu lékařské posudkové služby okresní správy sociálního zabezpečení (Pražské, Městské správy sociálního zabezpečení Brno),

·         v dalších případech stanovených zákonem o nemocenském pojištění.

v  s účinností od 1. 1. 2010 zákon o nemocenském pojištění stanoví nový institut regresní náhrady. Okresní správy sociálního zabezpečení (Pražská, Městská správa sociálního zabezpečení Brno) jsou povinny zahájit z moci úřední řízení o regresní náhradě s tím, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání, zjištěného soudem nebo správním úřadem, došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku nemocenského pojištění. Povinnost k zaplacení regresní náhrady pak vzniká na základě rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit tuto regresní náhradu ve výši vyplacené dávky. OSSZ nemá nárok na regresní náhradu vůči pojištěnci, jemuž byla dávka nemocenského pojištění vyplacena. OSSZ jsou rovněž povinny podat podnět příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání majícího význam pro regresní náhradu.

v  ve věcech nemocenského pojištění rozhodují v prvním stupni příslušné okresní správy sociálního zabezpečení,  Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno. O odvolání proti rozhodnutí okresní správy sociálního zabezpečení a Městské správy sociálního zabezpečení Brno rozhoduje příslušné pracoviště České správy sociálního zabezpečení a o odvolání proti rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení - ústředí. Odvolání není přípustné proti rozhodnutí:

  • o odnětí nemocenského z důvodu ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nebo odnětí ošetřovného z důvodu ukončení potřeby ošetřování,

  • o povolení placení přeplatku na dávce nebo regresní náhrady ve splátkách,

·         o prominutí povinnosti uhradit přeplatek na dávce nebo zaplatit regresní náhradu.

v  proti rozhodnutí odvolacího orgánu lze podat žalobu, přičemž ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí:

  • o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby,

  • o ukončení nebo neuznání dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování člena domácnosti okresní správou sociálního zabezpečení, Pražskou správou sociálního zabezpečení nebo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno,

  • o odnětí nemocenského z důvodu ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény anebo odnětí ošetřovného z důvodu ukončení potřeby ošetřování, o odstranění tvrdosti,

  • o povolení placení přeplatku na dávce nebo regresní náhrady ve splátkách,

  • o prominutí neuhrazeného přeplatku na dávce nebo zaplacení neuhrazené regresní náhrady.

Důchodového pojištění

v  řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o její přiznání.

v  řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak.

v  zahájení řízení o dávku důchodového pojištění brání tomu, aby v téže věci probíhalo jiné řízení.

v  řízení o přeměně invalidního důchodu na starobní důchod se zahajuje z moci úřední.

v  žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení na předepsaných tiskopisech.

v  za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podávat žádost o dávku důchodového pojištění, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu těchto občanů podat tuto žádost jejich rodinní příslušníci.

v  žádost lze podat nejdříve 4 měsíce přede dnem, od kterého občan žádá dávku důchodového pojištění přiznat.

v  rozhodnutí o přiznání dávky důchodového pojištění je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení.

v  proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Státní sociální podpory

v  o dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce.

v  řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Žádost lze podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba o dávku státní sociální podpory žádá.

v  v řízení o dávku jsou účastníky řízení

a)       oprávněná osoba,

b)       příjemce dávky

c)       osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná

d)       fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce

v  rozhoduje-li krajská pobočka Úřadu práce o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinna žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši, není-li dále stanoveno jinak. (jsou výjimky, kdy se písemné oznámení se nedoručuje). Písemné oznámení o dávce se nedoručuje do vlastních rukou.

v  proti postupu lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky.

v  námitky se podávají písemně u příslušné krajské pobočky Úřadu práce, která dávku přiznala. Krajská pobočka Úřadu práce vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o dávce. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.

v  rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona ve správním řízení krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí.

v  odvolání nemá odkladný účinek.

v  proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat ani je nelze přezkoumat mimo odvolací řízení.

Sociální pomoci

v  orgány pomoci v hmotné nouzi jsou:

a)       Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu

b)       Ministerstvo práce a sociálních věcí

v  v oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady, a to v přenesené působnosti.

v  pro stanovení nároku na některou dávku pomoci v hmotné nouzi je nutné podat žádost na tiskopisu předepsaném ministerstvem. Žádost podává osoba, která se domnívá, že splňuje nárok na dávku u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. Místně příslušná je krajská pobočka Úřadu práce podle místa, kde je žadatel hlášen k trvalému pobytu.

v  v řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi se nevydává rozhodnutí, pokud žádosti bylo vyhověno. Rozhodnutí se však vždy vydává v případě, že

a.        dávka nebyla přiznána,

b.       dávka byla odejmuta,

c.        dávka byla snížena,

d.       výplata dávky byla zastavena,

e.       jde o přeplatek na dávce,

f.         jde o rozhodnutí podle § 16, odst. 6,

g.        jde o rozhodnutí podle § 76, odst. 3,

h.       jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce (§ 40, odst. 2),

i.         jde o rozhodnutí podle § 54, odst. 1.

V takových případech je správní orgán povinen vydat rozhodnutí obsahující výrok, řádné odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. Rozhodnutí lze napadnout odvoláním a domáhat se jeho změny. O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo, a odvolání nemá odkladný účinek (např. u rozhodnutí o odejmutí dávky podání odvolání nezpůsobí, že dávka bude po dobu odvolacího řízení dál vyplácena).

v  v ostatních případech, kdy úřad nevydává rozhodnutí, vydává písemné oznámení o dávce a její výši, které doručuje (obyčejnou zásilkou) příjemci. Proti tomuto postupu lze uplatnit do 15 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. Námitky se podávají písemně u příslušného orgánu pomoci v hmotné nouzi, který dávku přiznal. Orgán pomoci v hmotné nouzi vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

v  správní rozhodnutí vydaná orgány pomoci v hmotné nouzi vykonávají tyto orgány, pokud není podán návrh na soudní výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí provádí ten orgán pomoci v hmotné nouzi, který vydal rozhodnutí v prvním stupni řízení.

v   u řízení o příspěvku na péči rozhoduje také Krajská pobočka Úřadu práce a provádí pro účely posuzování stupně závislosti 3 sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí.

v  Krajská pobočka Úřadu práce zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení žádost o posouzení stupně závislosti osoby, ta při posuzování vychází ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem ošetřujícího lékaře, z výsledku sociálního šetření a vlastního šetření posuzujícího lékaře, a zašle krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu.

v  o odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.

v  odvolání nemá odkladný účinek.

O pojistném na soc.zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

v  předmětem řízení je rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem, o zálohách na pojistné ve sporných případech a v případech stanovených zvláštním zákonem,o penále, o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení a o pokutách a rozhodování o zřízení zástavního práva v případě dluhu na pojistném nebo penále.

v  místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, popřípadě sídlem zaměstnavatele, pokud není dále stanoveno jinak. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, řídí se místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení místem trvalého pobytu fyzické osoby.

v  o pojistném, zálohách na pojistné, penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, zrušení pravděpodobné výše pojistného, vrácení přeplatku na pojistném, přeplatku na zálohách na pojistné a o snížení záloh na pojistné. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele, kterému, které se pojistné, penále nebo přirážka k pojistnému na sociální zabezpečení předepisuje, a poučení o vykonatelnosti. Platební výměr na pojistné nebo na zálohy na pojistné musí obsahovat též poučení o povinnosti platit penále.

v  ze soudního přezkumu jsou vyloučena rozhodnutí o

a)       povolení nebo nepovolení splátek pojistného a penále

b)       prominutí penále

O pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

v  dle § 53 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vrácení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

v  ve správním řízení zahajovaném na návrh pojištěnce se rozhoduje též ve sporných případech o hrazení částek podle § 16b (regulační poplatky).

v  správní řízení (správní proces) je postup správního orgánu při stanovení nebo zajištění práv či povinností osob formou správního aktu (rozhodnutí) a postup zaměřený na výkon takového rozhodnutí.

v  zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, které jsou titulem  pro soudní nebo správní výkon rozhodnutí podle  předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních nebo podle správního řádu.

v  platná právní úprava veřejného zdravotního pojištění ukládá pojištěncům řadu povinností, za jejichž porušení má zdravotní pojišťovna právo a povinnost uplatňovat vůči povinnému pojištěnci sankce (3 druhy - pokuta, penále, přirážka k pojistnému).

v  proti platebnímu výměru se může plátce odvolat u odvolacího orgánu. Odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Marným uplynutím lhůty pro podání odvolání nabývá platební výměr právní moci. Odvolání se podává zpravidla písemně.

v  Rozhodčí orgán se skládá z jednoho zástupce zdravotní pojišťovny, jednoho zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednoho zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí, jednoho zástupce Ministerstva financí, tří zástupců, které určí ze svých členů Správní rada zdravotní pojišťovny, a tří zástupců, které určí ze svých členů Dozorčí rada zdravotní pojišťovny. Jednání Rozhodčího orgánu je neveřejné.

v  prvoinstanční platební výměr na dlužné pojistné je vykonatelný bez ohledu na právní moc, jestliže od jeho doručení uplynulo 15 dnů.

V síti Wikia

Náhodná Wiki