Rozpočtová soustava a fiskální federalismus

Soustava veřejných rozpočtů[]

Zahrnuje centrální státní rozpočet , rozpočty územně správních celků (kraje, obce) a rozpočty mimorozpočtových fondů. Soustava rozpočtů se v ČR skládá z ústředního rozpočtu v ČR, rozpočtů územních samospráv, krajů a obcí, rozpočtů organizačních složek státu a státních příspěvkových organizací a organizací, u kterých je zřizovatelem územně správní celek.

Mimorozpočtové fondy[]

Fondy nacházející se mimo rozpočet, požívají jisté autonomie, jsou zařizován pro pokrytí jistých významných výdajů.

Státní finanční účelové fondy
Fondy zdravotního pojištění
Fondy územní samosprávy
Fondy sociálního zabezpečení
Svěřenecké fondy

Jiné dělení:

Státní mimorozpočtové fondy
1. Státní zemědělský intervenční fond
2. SF životného prostředí
3. SF dopravní infrastruktury
4. SF rozvoje bydlení
5. SF Kultury
6. SF na podporu kinematografie
7. SF pro zúrodnění půdy
Fondy na podporu podnikání
1. Česká exportní banka
2. Exportní garanční a pojišťovací společnost
3. Konsolidační banka
4. …
Privatizační fondy
1. Fond národního majetku
2. Pozemkový fond
Svěřenecké fondy
1. Fond veřejného zdravotního pojištění
2. Sond sociálního zabezpečení
3. Fond pojištění na podporu v nezaměstnanosti

Zákon o státním rozpočtu[]

Zákon o státním rozpočtu je schvalován každoročně. Funguje na principu nedobrovolnosti (nikdo se neptá, chci-li být účasten na tomto rozpočtu zejm. jako plátce), neekvivalentnosti (bez vazvy příjmů a výdajů) a nenávratnosti (výdaje =/= příjmy). Plnění rozpočtu je sledováno, po ukončení fiskální roku je předkládána zpráva – Státní závěrečný účet.

Schvalování rozpočtu[]

(Data znamenají nejzazší termíny)

Zakládá se na výhledu, který je překládán s každým rozpočtem na další 2 roky dopředu – je zajištěna základní kontinuita
15. Dubna – MF předkládá návrh základního rámce
30. Dubna – vláda projedná návrh MF
31. Května – MF zpracuje předběžné rozdělení příjmů a výdajů do kapitol
20. Června – vláda schválí předběžné rozdělení do kapitol
30. Června – MF oznámí správcům kapitol rámce
31. Července – správci kapitol vypracují rozpočty svých kapitol
31. Srpna – MF předloží vládě návrh státního rozpočtu a střednědobého výhledu
30. Září – vláda předkládá zákon o SR do Poslanecké sněmovny
Schvalování v PS
- 1. Čtení – schvaluje se základní rámec – příjmy a výdaje v souhrnné výši
- 2. Čtení – podrobná rozprava, mohou se měnit výše jednotlivých kapitol, přičemž základní rámec by se již neměl měnit. „porcování medvěda“
- 3. Čtení – technické úpravy a opravy.
- Senát NEHLASUJE

Neschválí-li se rozpočet do začátku nového roku, nastává rozpočtové provizorium , výdaje se potom počítají měsíčně jako 1/12 výdajů minulého roku. Tvorba rozpočtu je řešena zejm. v zákonech: zákon o rozpočtových pravidlech (218/2000 Sb.), zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (250/2000 Sb.), zákon o rozpočtovém určení daní (243/2000Sb.). Rozpočet má v každém roce formu zákona. Rozpočet má své příjmy a výdaje . Těmi jsou:

Přijmy
- Daňové příjmy
  - Přímé daně (DPFO, DPPO, majetkové daně, příspěvek na sociální zabezpečení)
  - Nepřímé daně (DPH, spotřební daně)
- Nedaňové příjmy
Výdaje
- Běžné
- Kapitálové

Rozpočtové zásady[]

zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu
zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu
zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu
zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu
zásada efektivnosti a hospodárnosti
zásada publicity rozpočtu
zásada přehlednosti

Rozpočtová skladba[]

Třídí příjmy a výdaje z následujících hledisek

odpovědnostního
- Odpovědnost správců kapitol
- Pouze u státního rozpočtu
druhového,
- Dle druhů příjmů a výdajů
odvětvového,
- vychází z účelu, na který se vynakládají finanční prostředky z rozpočtu (odpovídá logice rozpočtu EU)
  1. Zemědělství a lesní hospodářství,
  2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství,
  3. Služby pro obyvatelstvo,
  4. Sociální věci a politika zaměstnanosti,
  5. Bezpečnost státu a právní ochrana,
  6. Všeobecná veřejná správa a služby.
Konsolidačního.

Fiskální federalismus[]

Definována v USA, fiskální soustava je z principu věci federální, věci jsou rozděleny mezi různé úrovně řízení Systémy místní správy

systém angloamericky: silné samosprávné funkce
systém francouzsky: územní samospráva a dekoncentráty
smíšeny systém místní správy

Do poloviny minulého století posilování centrální vlády a centrálního rozpočtu Od 60. let decentralizační tendence a preference subsidiarity (EU) Současně dochází k diverzifikaci VF do složek fondového financování Přeexponování trendu = fragmentace VF Centralizovaný model st. Správy – vše vybírá stát a ten postupně dotuje nižší stupně. Nižší stupně jsou méně zapojeny do procesu, nekonkurují si, ale je zde prostor pro lobbying a může tak dojít ke špatnému rozdělení prostředků. Daně jsou vybírány v celém státně jednotně. Decentralizovaný model má oproti tomu vlastní příjmy a vlastní výdaje, místní vlády jsou zodpovědné za maximální využití prostředků, ale je oslaben vertikální vztah a je zde možnost konkurence, migrace obyvatelstva (výhoda i nevýhoda) Kombinovaný model – užíván v ČR, část prostředků ÚSC dostávají přímo z daní, část formou dotací.

Tiebourtova hypotéza – občané státu jsou ochotni stěhovat se do místa, které jim poskytuje nejlepší zázemí za minimum daní, proto konkurence mezi regiony působí na zvyšování efektivity státní správy, je proto vhodní decentralizovat. Model ovšem počítal s vysokou mobilitou občanů a s ekonomickými důvody jako zásadním motivem mobility, přičemž tak tomu často není. Oatsův decentralizační teorém obhajuje decentralizovaný systém na ekonomickém vysvětlení toho, že centrální řízení je oproti místnímu nepružné. Stát nemá informace o přesných potřebách v konkrétních regionech.

Dobré povídání o obou hypotézách je ve 3. Kapitole této práce http://is.muni.cz/th/55020/esf_d/disert.prace19.3.2006_konecna_verze.doc