Fandom

Ekonomický klub Wiki

Principy a funkce veřejných financí

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

Principy fungování soukromých x veřejných financí Editovat

- soukromý sektor i veřejný sektor se navzájem neustále ovlivňují a jejich vztah je oboustranný - zásady vlády ve formě regulací podstatně ovlivňují privátní sektor - jedním z nástrojů jsou veřejné finance. Ty působí na soukromý sektor systémem zdanění, výdajovou stránkou veřejných rozpočtů (př. dopady dotací, dávkami) a to vše ovlivňuje ekonomickou aktivitu subjektů soukromého sektoru. - zásahy veřejného sektoru do činnosti soukromého ovlivňují výsledky jeho produkce a ty pak zpětně ovlivňují stav veřejných financí (např. ve formě příjmů veřejných rozpočtů, vyplacených sociálních dávek apod.) - doporučující závěr: aktéři veřejných financí by měli zkoumat dopady svých záměrných opatření v oblasti veřejných financí i s ohledem na dopady v soukromém sektoru

soukromé finance (sektor)

- živelnost, dobrovolnost ( např. vznik finančního trhu) - až něco chci, zapojím se neboli vstoupím na finanční trh

veřejné finance

nenávratnost - při zaplacení zákonem stanovené platby (př. daně, cla, poplatku atd.) neexistuje nárok na její vrácení a tato platba se stává součástí zdrojů financování rozpočtových transferů. Princip nenávratnosti tak odlišuje tyto platby od ostatních finančních vztahů (např. úvěrových nebo pojistných = návratné platby).

nedobrovolnost - souvisí se skutečností, že zdroje příjmů VF jsou vybírány na základě právních předpisů (obligatorní povinnost) a subjekty jsou tak nuceny tyto platby odvádět.

neekvivalentnost - spočívá v tom, že mezi příjmy, které plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů (př. daně) a výdaji, které tyto subjekty z veřejných rozpočtů čerpají, neexistuje přímá vazba. Tzn. , že danému subjektu jednak není znám účel platby přerozdělovaných veřejných prostředků a zároveň není zaručeno, že jím přijaté plnění z veřejných prostředků bude ekvivalentní celkové výši jeho platby (nikdy nedostanu zpátky stejnou výši, kterou jsem odvedla)


Normativní a pozitivní pojetí veřejných financí Editovat

NORMATIVNÍ POHLED = axiomaticko-deduktivní přístup – využívá se zde metoda dedukce, kde východisko tvoří axiom (pravidlo), ze kterého se pak odvozují závěry – př. posouzení vhodnosti vládní politiky v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru  realizace zásahů vynucená tržními selháními, funkce zásahů, analýza a doporučení (co dělat), nástroje – abstraktní modely - čistě ekonomický pohled, vytváří abstraktní modely a říká nám co máme dělat - zdůrazňuje společenskou potřebu VF - hlavní jméno: R. A. Musgrave  ekonomická nutnost existence VF - zástupci: P. A. Smith, J. C. Milleron, S. C. Kolma, J. Bénard a další - základ – teorie tržních selhání - proto je potřeba vládních zásahů – funkce alokační, redistribuční, stabilizační

POZITIVNÍ POHLED = induktivní přístup – dává přednost indukci jako metodě umožňující například analýzu dopadů vládní politiky na chování různých subjektů apod.  popisná teorie, dívá se na ekonomii (VF) na takovou jaká je, popisuje fakta a vztahy (neříká co by se mělo, ale jaké to je), nástroje – ekonometrie, statistika, benchmarky (tabulky, regresní přímky) - vychází z teorie veřejné volby - kritický pohled na vládní zásahy (i ekonomické) - teorie vládních selhání:  antietatismus – popírání vhodností vládních zásahů – L.von MISES, M. Friedman -> destabilizace  existence „obecného blaha“neměřitelné, neidentifikovatelné – jeho definice, stanovení, hranice,...  pochybnosti o politické representaci – chtějí „dobro“? Niskanen, Tullock, Buchanan  logika kolektivní volby – Arrowův teorém  dokáže stát účinně provádět efektivní hospodářskou politiku?  problém A – volba politiky  problém B – její realizace  efektivnost hosp. politiky (Lucas – racionální očekávání( subjekt by měl očekávat, jak se stát bude chovat), Friedman - zástupci: K. Arrow, G. Tullock, J. Buchanann


Funkce veřejných financí z normativního pohledu: Editovat

alokační funkce – činnosti související s produkcí, zabezpečováním a financováním veřejných státků a služeb - je řešena otázka, jaké veřejné statky a v jakém množství bude produkováno a kryto ze soustavy veřejných rozpočtů - určujícím kritériem je kritérium efektivnosti - tržní selhání – mikroekonomická selhání při alokaci

redistribuční funkce – souvisí s otázkou přerozdělování - ve vztahu k cílovým skupinám jsou řešeny otázky, kterým skupinám a v jakém množství mají být odebrány zdroje a komu mají být získané zdroje prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů redistribuovány - př. sociální dávky, důchody... - určujícím kritériem je kritérium distribuční spravedlnosti - tržní selhání – mimoekonomická selhání při zabezpečování spravedlnosti

stabilizační funkce – používá veřejné finance (příjmovou i výdajovou stranu) k ovlivňování dynamiky hospodářského růstu – cílem je zmírňovat výkyvy šoků - fiskální politika - kritériem je stabilita ekonomiky - tržní selhání – makroekonomická selhání při zabezpečování makroekonomických agregátů

V síti Wikia

Náhodná Wiki