Fandom

Ekonomický klub Wiki

Principy a funkce veřejných financí

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Principy fungování soukromých x veřejných financí Editovat

- soukromý sektor i veřejný sektor se navzájem neustále ovlivňují a jejich vztah je oboustranný - zásady vlády ve formě regulací podstatně ovlivňují privátní sektor - jedním z nástrojů jsou veřejné finance. Ty působí na soukromý sektor systémem zdanění, výdajovou stránkou veřejných rozpočtů (př. dopady dotací, dávkami) a to vše ovlivňuje ekonomickou aktivitu subjektů soukromého sektoru. - zásahy veřejného sektoru do činnosti soukromého ovlivňují výsledky jeho produkce a ty pak zpětně ovlivňují stav veřejných financí (např. ve formě příjmů veřejných rozpočtů, vyplacených sociálních dávek apod.) - doporučující závěr: aktéři veřejných financí by měli zkoumat dopady svých záměrných opatření v oblasti veřejných financí i s ohledem na dopady v soukromém sektoru

soukromé finance (sektor)

- živelnost, dobrovolnost ( např. vznik finančního trhu) - až něco chci, zapojím se neboli vstoupím na finanční trh

veřejné finance

nenávratnost - při zaplacení zákonem stanovené platby (př. daně, cla, poplatku atd.) neexistuje nárok na její vrácení a tato platba se stává součástí zdrojů financování rozpočtových transferů. Princip nenávratnosti tak odlišuje tyto platby od ostatních finančních vztahů (např. úvěrových nebo pojistných = návratné platby).

nedobrovolnost - souvisí se skutečností, že zdroje příjmů VF jsou vybírány na základě právních předpisů (obligatorní povinnost) a subjekty jsou tak nuceny tyto platby odvádět.

neekvivalentnost - spočívá v tom, že mezi příjmy, které plynou do veřejných rozpočtů od různých subjektů (př. daně) a výdaji, které tyto subjekty z veřejných rozpočtů čerpají, neexistuje přímá vazba. Tzn. , že danému subjektu jednak není znám účel platby přerozdělovaných veřejných prostředků a zároveň není zaručeno, že jím přijaté plnění z veřejných prostředků bude ekvivalentní celkové výši jeho platby (nikdy nedostanu zpátky stejnou výši, kterou jsem odvedla)


Normativní a pozitivní pojetí veřejných financí Editovat

NORMATIVNÍ POHLED = axiomaticko-deduktivní přístup – využívá se zde metoda dedukce, kde východisko tvoří axiom (pravidlo), ze kterého se pak odvozují závěry – př. posouzení vhodnosti vládní politiky v oblasti veřejných financí a veřejného sektoru  realizace zásahů vynucená tržními selháními, funkce zásahů, analýza a doporučení (co dělat), nástroje – abstraktní modely - čistě ekonomický pohled, vytváří abstraktní modely a říká nám co máme dělat - zdůrazňuje společenskou potřebu VF - hlavní jméno: R. A. Musgrave  ekonomická nutnost existence VF - zástupci: P. A. Smith, J. C. Milleron, S. C. Kolma, J. Bénard a další - základ – teorie tržních selhání - proto je potřeba vládních zásahů – funkce alokační, redistribuční, stabilizační

POZITIVNÍ POHLED = induktivní přístup – dává přednost indukci jako metodě umožňující například analýzu dopadů vládní politiky na chování různých subjektů apod.  popisná teorie, dívá se na ekonomii (VF) na takovou jaká je, popisuje fakta a vztahy (neříká co by se mělo, ale jaké to je), nástroje – ekonometrie, statistika, benchmarky (tabulky, regresní přímky) - vychází z teorie veřejné volby - kritický pohled na vládní zásahy (i ekonomické) - teorie vládních selhání:  antietatismus – popírání vhodností vládních zásahů – L.von MISES, M. Friedman -> destabilizace  existence „obecného blaha“neměřitelné, neidentifikovatelné – jeho definice, stanovení, hranice,...  pochybnosti o politické representaci – chtějí „dobro“? Niskanen, Tullock, Buchanan  logika kolektivní volby – Arrowův teorém  dokáže stát účinně provádět efektivní hospodářskou politiku?  problém A – volba politiky  problém B – její realizace  efektivnost hosp. politiky (Lucas – racionální očekávání( subjekt by měl očekávat, jak se stát bude chovat), Friedman - zástupci: K. Arrow, G. Tullock, J. Buchanann


Funkce veřejných financí z normativního pohledu: Editovat

alokační funkce – činnosti související s produkcí, zabezpečováním a financováním veřejných státků a služeb - je řešena otázka, jaké veřejné statky a v jakém množství bude produkováno a kryto ze soustavy veřejných rozpočtů - určujícím kritériem je kritérium efektivnosti - tržní selhání – mikroekonomická selhání při alokaci

redistribuční funkce – souvisí s otázkou přerozdělování - ve vztahu k cílovým skupinám jsou řešeny otázky, kterým skupinám a v jakém množství mají být odebrány zdroje a komu mají být získané zdroje prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů redistribuovány - př. sociální dávky, důchody... - určujícím kritériem je kritérium distribuční spravedlnosti - tržní selhání – mimoekonomická selhání při zabezpečování spravedlnosti

stabilizační funkce – používá veřejné finance (příjmovou i výdajovou stranu) k ovlivňování dynamiky hospodářského růstu – cílem je zmírňovat výkyvy šoků - fiskální politika - kritériem je stabilita ekonomiky - tržní selhání – makroekonomická selhání při zabezpečování makroekonomických agregátů

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki