Fandom

Ekonomický klub Wiki

Postavení sociální psychologie v systému věd a předmět sociální psychologie

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.


Otázka č. 1: Postavení sociální psychologie v systému věd a předmět sociální psychologie; definice psychologie, definice sociální psychologie, systém psychologických věd – základní, speciální a aplikované psychologické vědy, paradigmata v sociální psychologii, sociálně-psychologické experimenty (self-fulfilling prophecy, ekologická validita, vliv experimentátora, etnocentrismus, apod.), aplikace sociální psychologie v praxi


Definice psychologie

Z řeckého „psyché“ = duše, duch  a  „logia“ = věda, výzkum, nauka

Psychologie je věda, která studuje lidské chování, duševní procesy a tělesné prožívání, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí. Psychologii od počátku provází spor o její přírodovědnou anebo duchovědnou podstatu.

Definice sociální psychologie

Sociální psychologie se řadí mezi základní psychologické disciplíny, pokouší se pomocí vědeckých metod porozumět a vysvětlit, jak je myšlení, cítění a chování jedinců ovlivněné skutečnou, představovanou či předpokládanou přítomností druhých.

Za zakladatele oboru sociální psychologie jsou považování Émile Durkheim a jeho slavný žák Lévi-Strauss. Jejich přínosem je pojmenování jevů jako "primát sociálních faktů", "kolektivní reprezentace", "omezení a pravidla".

Systém psychologických věd – základní, speciální a aplikované psychologické vědy

Psychologie patří mezi empirické vědy (založený na zkušenosti: empirie = zkušenost), které zahrnují vědy přírodní (biologie, chemie …) a humanitní (sociologie, kulturologie, … ). Protože psychika člověka je ovlivňována a utvářena na jedné straně biologickými faktory a na straně druhé faktory společenskými, zaujímá psychologie postavení mezi přírodními a humanitními vědami. Její hranice se prolínají s biologií, sociologií, filozofií, antropologií a kulturologií (vědní obor zabývající se studiem zákonitostí vzniku, vývoje a fungování sociokulturních systémů v čase a prostoru)

Psychologie je souhrnný název pro systém dílčích věd, v němž se primárně rozlišují psychologické vědy:

Základní (1)

Předmětem zájmu základních psychologických věd jsou základní aspekty psychiky, zkoumají jevy a fakta obecného charakteru, vytvářejí systém základních psychologických poznatků, ze kterých další disciplíny čerpají

Aplikované (2)

Aplikované psychologické vědy čerpají z poznatků věd základních, které využívají ke studiu a řešení problémů v nejrůznějších oblastech lidské činnosti. Vztah mezi základními a aplikovanými vědami je ovšem reciproční – cesta vede nejen od teorie k aplikaci, ale i zpětně z praxe přicházejí podněty k novým teoretickým výzkumům.

Speciální (3)

Speciální psychologické vědy se zaměřují na konkrétní obory lidské činnosti.

(1)     'Základní psychologické vědy – teoretické:

Obecná psychologie (kognitivní psychologie) - zastřešuje celý systém psychologických věd; zabývá se zejména určením předmětu psychologie, teorií psychiky, metodami výzkumu a studiem nejobecnějších zákonitostí psychických jevů. Zpracovává základní teoretické otázky a udává celkový obraz člověka.

Vývojová psychologie – zabývá se postavením psychologie v systému věd, vymezuje předmět psychologie, vysvětluje základní pojmy, formuluje základní zákonitosti vzniku a fungování psychiky. Zabývá se jednak fylogenezí, tj. vývojem lidstva, jednak ontogenezí, tj. vývojem člověka od početí po smrt.

Zabývá se činiteli a průběhem psychického vývoje člověka od prenatálního období po smrt. Objasňuje sled a průběh zákonitých vývojových změn v životě člověka, zajišťuje, které faktory (např. zrání organismu, podnětnost prostředí, výchova) se podílejí na probíhajících změnách, do jaké míry a jakým způsobem. Otázky typu "Ve kterých charakteristikách jsou si podobná jednovaječná dvojčata, která vyrůstala odděleně?", "K jakým změnám dochází u dítěte mezi čtvrtým a šestým rokem věku, které změny by měly nastat do nástupu školní docházky“ apod.

Výsledek práce vývojové psychologie může představovat analýzu podmínek nutných pro rozvoj řečových dovedností.

Psychobiologie, též biologická psychologie – hledá souvislosti mezi biologickými a psychickými faktory (vliv dědičnosti na psychiku, vázanost psychiky na činnost nerovové soustavy apod.)

Zkoumá působení biologických determinant (např. dědičnosti, procesů a stavů nervové soustavy, žláz s vnitřním vyměšováním, vitality, zdravotního stavu, úrazů, prodělaných závad poruch a nemocí organismu) na psychiku a osobnost člověka

Sociální psychologie – zkoumá ovlivňování a utváření psychiky sociálními (společenskými) faktory (mezilidská komunikace, rodinná výchova, malé skupiny apod.)

Srovnávací psychologie – studuje rozdíly v psychice způsobené faktory jako je např. pohlaví, stáří, rasová příslušnost a další

(2)     'Aplikované psychologické vědy – praktické

Klinická psychologiezabývá se diagnostikou, terapií a prevencí duševních poruch a nemocí, vztahem terapeuta a pacienta (klienta) a postojem pacienta k poruše nebo nemoci (pozn. Jako klienti jsou zpravidla označování jedinci v poradenské činnosti, jako pacienti pak v klinické praxi)

Psychohygiena, též duševní hygienazabývá se podporou duševního zdraví, prevencí psychických poruch a chorob, zejm. „civilizačních“; hledá podmínky zdravého duševního fungování

Psychologie práce a organizaceobecně se zabývá podmínkami pracovního procesu, konkrétně např. mezilidskými vztahy na pracovišti, výběrem pracovníků a jejich motivací, vybavením pracoviště, jeho osvětlením, hlučností atd.

Pedagogická psychologieaplikuje psychologické poznatky v oblasti výchovy a vzdělávání, zabývá se např. faktory efektivity učení, vlivy učení na rozvoj osobnosti, výchovou v dětských domovech apod.

Lékařská psychologiezabývá se psychologií nemocných a vtahy lékařského personálu k pacientům

Forenzní neboli soudní psychologiezajímá se o psychiku pachatelů trestných činů, vyhotovuje psychologické expertizy pro soudní účely apod.

Vojenská psychologiezabývá se podmínkami výcviku vojáků, interpersonálními vztahy v armádě, zkoumá odolnost vůči zátěži v podmínkách válečných konfliktů apod.

Psychologie sportuzabývá se tréninkem, výkonností sportovce, osobností trenéra apod.

a desítky dalších oborů: psychologie řízení, psychologie trhu, psychologie umění, psychoterapie, psychodiagnostika, poradenská psychologie, …

(3)     'Speciální psychologie věd

Psycholingvistika – studuje vztahy mezi myšlením a řečí

Zoopsychologie – srovnává psychiku zvířat a lidí

Patopsychologie – zabývá se psychikou nemocných

Farmakopsychologie – sleduje účinky léků a drog na psychiku jedinců

Psychometrie – zabývá se konstrukcí psychotestů

Paradigmata v sociální psychologii

Sociologie je na rozdíl od přírodních věd, jakými jsou fyzika, chemie nebo biologie, vědou multiparadigmatickou. To znamená, že každá přírodní věda uznává vždy jen jedno paradigma na rozdíl od sociologie, která uznává několik paradigmat současně. Abychom si vysvětlili, co vlastně slovo paradigma znamená, je dobré uvést příklad.

Xpříklad:

Fyzici v době před publikováním Einsteinovy teorie relativity vycházeli při formulaci svých teorií z Newtonových zákonů. Pár set let jim to stačilo, ale po čase přece jen zjistili, že v přírodě existují jevy, které nelze pomocí Newtonových zákonů objasnit. To jim umožnila až Einsteinova teorie relativity. Fyzici tedy přijali teorii relativity jako dobrý základ pro svá další bádání a upustili od univerzální platnosti Newtonových zákonů. Jinými slovy došlo ke změně paradigmatu. (Ve fyzice další změnu v paradigmatu znamenala nejprve kvantová mechanika a nejnověji teorie superstrun.) Paradigma je tedy souhrn pravidel, poznatků a teorií, které pokládají vědci v dané vědě za daný a neměnný základ pro své další zkoumání, o němž už není nutně diskutovat. Pokud se o něm začne diskutovat, může dojít k další změně, ale jen od jednoho paradigmatu k druhému.

Sociologové naneštěstí tak snadnou situaci nemají, jelikož v rámci sociologie existuje více paradigmat současně.

Každé z těchto paradigmat sice zkoumá lidskou společnost, avšak do každého paradigmatu spadají různé sociologické školy, koncepce a myšlenkové proudy, a ty se v předmětu svého zkoumání liší.

Je obtížné jednoznačně vymezit jednotlivá paradigmata a přiřadit k nim správně všechny sociologické školy, koncepce a myšlenkové proudy.

Toto je jedno z možných vymezení:

a)      Paradigma faktualistické předpokládá, že existují sociální fakta oddělená od jednotlivce, která lze objektivně měřit. Patří sem pojmy jako sociální struktura, normy, anomie, instituce, skupina.

b)     Paradigma behaviorální vychází z toho, že základem je konkrétní chování individua ovlivněné danou situací. Tato situace se vytváří v procesu sociální interakce a komunikace.

c)       Paradigma definiční vychází z předpokladu, že daleko důležitější, než skutečný stav věcí, je, jak danou situaci vidí a chápou (interpretují) její aktéři.

Sociálně-psychologické experimenty (self-fulfilling prophecy, ekologická validita, vliv experimentátora, etnocentrismus, apod.)

Self-fulfilling prophecy – Sebenaplňující se proroctví (předpověď) je sociální přesvědčení nebo očekávání, které ovlivňuje skutečnost tak, že se proto stává pravdivým.

Ekologická validita – určuje využitelnost výsledků v praxi. Některý test skutečně může velmi dobře měřit nějaký hypotetický konstrukt, ale v praxi jsou jeho výsledky neuplatnitelné, nebo se v běžném životě neprojevují. To je důležité zjistit zejména při laboratorním testování.

Vliv experimentátora – experimentátor, který nevědomky nebo nechtěně navádí subjekt k chování určitého typu

Etnocentrismus – jako etnocentrismus se označuje interpretace kulturních společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti. V tomto významu je pojem užíván ve společenských vědách (především v sociologii a antropologii), kam jej v roce 1906 zavedl W.G. Sumner. Etnocentrický postoj zahrnuje vnímání hodnot a norem vlastní skupiny jako jediných správných užitečných a pravdivých. Vlastní skupina je standardem, kterým jsou poměřovány ostatní skupiny a životní situace. Způsob života jiných skupin je chápan jako odchylka od optimálního stavu. Etnocentrismus přispívá k identifikaci s vlastní skupinou a podporuje vnitřní soudržnost skupiny. Je to tedy významný mechanismus sociální integrace. 

Aplikace sociální psychologie v praxi

-          Vznikají společenské problémy, které je třeba řešit

-          V praxi se řešení společenských problémů pomocí určitých opatření označuje jako zhodnocení programu (sociální psychologové zkoumají psychologické aspekty těchto opatření – např. snižování nezaměstnanosti pomocí rekvalifikačních kurzů)

-          Praktické spojení sociální a politické psychologie (velmi úzké) – politické postoje a chování obyvatelstva

-          Sociální psychologie a politika – dnešní život vyžaduje aktivní angažovanost občanů také na politickém dění, vznikl ale nezájem o politické dění, politická psychologie má prohloubit a rozšířit politické vědomí občanů, přispět k jejich politické socializaci

-          Klíčovým pojmem polické psychologie je politické vědomí – postoj k politickým obsahům

-          Problém dogmatismu politické psychologie

-          Participační procesy – tendence určitých společenských kategorií obyvatelstva podílet se na činnosti určitého hnutí (ekologická hnutí)

-          Úzká spolupráce sociální psychologie a lékařských oborů – onemocnění psychického původu

-          Vztah sociální psychologie a organizace – velké průmyslové podniky, armáda, policie, školy, církve…

-          Sociálněpsychologický trénink – nácvik určitých schopností sociální interakce – výcvik sociální kompetence (např. profesní role učitele nebo řídícího pracovníka)

-          Metody sociálněpsychologického výcviku – uvolnění, prohlubující poznání druhých a sebepoznání, výcvik dovedností v sociálních interakcích, výcvik komunikativních dovedností, výcvik kooperace

-          Sociální psychologie a mentální zdraví – základním činitelem mentálního zdraví jsou sociální vztah, selhávání v těchto vztazích, osamělost, nedostatek asertivity a sebevyjádření vůbec vedou k poruchám sociálních interakcích jedince a ty pak způsobují jeho selhávání v sociálních vztazích

-          Existuje úzký vztah mezi sociální a klinickou psychologií

-          Sociální stresory – sociálněpsychologická hlediska stresu

-          Modely sociálních stresůsociální podpora (manžel, rodina)

V síti Wikia

Náhodná Wiki