Fandom

Ekonomický klub Wiki

Fiskální nerovnováha a reforma veřejných financí v ČR

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

Fiskální nerovnováha Editovat

Jako fiskální nerovnováhu označujeme stav, kdy se výdaje státu nerovnají příjmům. Je tak možné dojít ke dvěma situacím:

  • Rozpočet je přebytkový, vyýdaje jsou nižší než příjmy
  • Rozpočet je deficitní, výdaje jsou vyšší než příjmy.

Fiskální deficit Editovat

Deficitní hospodaření je výsledkem situace, kdy poklesl výběr daní a dalších poplatků, zvýšily se výdaje státu nebo kombinace obého. Deficit může vzniknout:

  • aktivním konáním státu, například snížením daňové sazby či jiným omezením výběru, zvýšením výdajů státu
  • pasivně, obvykle z důvodů uvnitř ekonomiky, které si vyžádají vyšší příjmy nebo znemožní generovat mzdy, zisky a spotřebu v takové výši, aby výběr z daní na ně uvalených vyrovnal výdaje

Deficit primární (primární rozpočtová bilance) je deficit, resp. bilance, ve kterém nejsou zahrnuty úroky z dluhu. Ty mohou být relativně velké.

Deficity z jednotlivých let se sčítají. Prostým součtem všech výsledků hospodaření dostaneme výši státního dluhu.

Státní dluh a ČR. Editovat

Česká republika za poslední dekádu nikdy nesestavila vyrovnaný rozpočet. Vyrovnané rozpočty byly sestavovány do roku 1997, poté se začaly objevovat deficity. Rekordních výšek dosáhly v posledních letech, kdy se ke strukturálnímu rozpočtu přidal silný cyklický výkyv.

Potíže spojené se státním dluhem Editovat

Státní dluh s sebou nese náklady na obsluhu dluhu a na úroky z něj placené. Mimo to zmenšuje manévrovací prostor pro uplatňování korekcí v hospodářské politice. Na druhou stranu, jsou-li prostředky investovány do vhodných projektů, mohou se navrátit.

Ricardiánská ekvivalence (Barro-Richardova věta) – bude-li vláda zvyšovat agregátní poptávku snižováním daní, lidé budou očekávat jejich opětovné zvýšení pro splacení dluhu. Z tohoto důvodu neutratí peníze, které jim snížení daní ušetří a promítnou se jen do úspor. AD se tak nehne. Jde o monetaristickou reakci na Keynesiánskou fiskální expanzi.

Krytí dluhu a deficitu Editovat

Deficity mohou být kryty čtyřmi způsoby

  • změnami v rozpočtu – zvýšení daní nebo škrtání výdajů, vysoce nepopulární
  • přebytky z minulých let – má-li stát naspořeno z minulých let, může deficit uhradit z těchto peněz
  • Dluhovým financováním
  • Emisí peněz – „natištění nových peněz“ centrální bankou, kterými se pokryjí zvýšení výdaje, nastartuje však obvykle i inflaci a proto je zakázána.

Krytí dluhu Dluhy států na rozdíl od dluhů firem či domácností v podstatě nemusejí být nikdy splaceny. Je tomu tak z toho důvodu, že zánik státu se na rozdíl od zmíněných dvou entit neočekává a v podstatě ani není reálný. Jen minimum státních dluhů je tak spláceno, spíše je na splacení každého dluhopisu v době jeho splatnosti emitován další dluhopis, kterým je původní nahrazen.

Monetizace dluhu – skoupení dluhopisů státu ze sekundárního trhu centrální bankou, provází ji emise peněz.


Reforma veřejných rozpočtů Editovat

je stále odkládána. Mluví se o ní již desetiletí, reálné snahy o zavedení sice jsou, ale obvykle ztroskotají na politické nevůli. Zásadními součástmi reformy je reforma penzí, reforma zdravotnictví, konsolidace veřejných financí spojená s reformou státní správy. Situace se mění téměř každým dnem, proto je vhodné zjistit aktuální informace.

Transformačními náklady rozumíme náklady na transformaci systému, v tomto případě systému řízené ekonomiky na ekonomiku tržní. MF je v roce 2004 vyčíslilo na více než půl bilionu korun z nichž největší část byl spotřebován bankovním sektorem (370 mld), dále podnikovým sektorem (140 mld) a domácnostmi (50 mld).


Metodiky vykazování deficitu a dluhu Editovat

Základní metodiky Editovat

Základní rozdíl – ESA sleduje data na aktuálním principu, každý příjem/výdaj je započten do období, do kterého spadá svým vznikem bez ohledu na dobu peněžního plnění, GFS sleduje data a peněžním principu, každý příjem a výdaj je započten ve chvíli, kdy je fakticky realizován.

  • ESA 95 – statistika, kterou používá Eurostat, je oficiální statistikou pro komunikaci s EU. Zachycuje časové rozlišení, dostupnost veškerých dat není okamžitá a je obecně náročnější na zdrojová data. Za její sestavení je odpovědný statistický úřad státu.
  • GFS 86 – jednodušší statistika, kterou používá ministerstvo financí. Je dostupná velmi rychle po skončení období a jednodušší na predikce. Vzhledem k rozkolu s metodikou ESA byla vytvořena metodika GFS 2001, která je bližší evropské metodice.

V síti Wikia

Náhodná Wiki