Fandom

Ekonomický klub Wiki

Daň z přidané hodnoty – principy, předmět, daňové doklady

46stránek na
této wiki
Add New Page
Diskuse0 Share

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

DPH - navazuje na daň z obratu - v ČR je od 1. 1. 1993 - vstupem do EU se musel zákon upravit šestou směrnicí EU - tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu

- předmět daně o dodání zboží, převod nemovitosti, poskytnutí služby za úplatu, pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu uskutečněnou v tuzemsku v rámci ekonomických činností osobu povinnou k dani o dovoz zboží do tuzemska (= dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku)

Daň na vstupu - daň, která je obsažena v částce přijatých plnění (= zdanitelná plnění na vstupu, viz. fa přijaté) nebo je to daň při dovozu - daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10k

Daň na výstupu - daň, kterou je plátce povinen přiznat za uskutečněná ZP (zdanitelná plnění, viz. fa vydané) - daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10k

Daňová povinnost a) vlastní daňová povinnost – daň na výstupu za zdaňovací období je vyšší než odpočet daně b) nadměrný odpočet - odpočet daně je vyšší než daň na výstupu za zdaňovací období

Stanovení daňové povinnosti - pokud plátce prodá zboží nebo službu, uskuteční zdanitelné plnění a má povinnost odvést DPH na výstupu - naopak z nakoupeného zboží a služeb má nárok na odpočet daně na vstupu - celková daňová povinnost firmy se tedy stanovuje jako rozdíl mezi daní na výstupu a na vstupu

Povinnost přiznat daň na výstupu - daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. - plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň.

Osoby povinné k dani - FO nebo PO, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost - také PO, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost - pojem ekonomická činnost – soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby a nezávislá činnost lékařů, právníků, účetních znalců, architektů, inženýrů za účelem příjmu

Plátci daně - pro stát daň vybere a pod svou majetkovou účastí ji odvede do státního rozpočtu

Obrat - výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo příjmy za uskutečněná plnění, s výjimkou plnění, která jsou osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, u ostatních osob - do obratu se zahrnují i výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 56, a výnosy nebo příjmy z finančních činností a pojišťovacích činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 a 55 - nesmí být příležitostnou nebo doplňkovou činností osoby povinné k dani. - nezahrnují se výnosy nebo příjmy z prodeje dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku

Souvislost se ziskem a náklady (zjednodušeně): obrat = zisk + naklady

Registrace plátců - subjekt je povinen se registrovat, pokud jeho obrat přesáhne za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 mil Kč. - přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů po skončení termínu, v němž subjekt překročil stanovený limit - plátcem se stává od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve které překročil stanovený obrat - dále vznikne povinnost registrace k dani i firmám, které pořizují zboží z jiného členského státu (nad 10 tis. Eur) nebo přijímají služby podléhající samovyměření daně - například český živnostník, který v současné době není k DPH zaregistrován, ale bude využívat služby německé účetní firmy, bude povinen se k DPH zaregistrovat - pravidla pro registraci jsou dána Šestou směrnicí EU, ale protože neupravují striktně registraci, musí si firmy ohlídat limity platné v daných zemích - registrovat se dani v jiném členské státu bude muset firma dodávající zboží neplátcům v jiném členském státu pokud překročí určitou hranici za rok (nejčastěji je tento limit ve státech EU nad 35 tis. Kč)

Skupinová registrace - skupinou se rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrovaná k dani - každá osoba může být členem pouze jedné skupiny - přihlášku k registraci podává osoba určená za zastupujícího člena - plátcem se skupina stane od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud přihlášku podá do 31. 10 - přeplatek skupiny na dani se stává vratitelný, pokud kterýkoliv člen skupiny nemá daňový nedoplatek - zdaňovacím obdobím skupiny je kalendářní měsíc

Zrušení registrace - plátce může o zrušení registrace požádat po uplynutí 12 měsíců od registrace, pokud jeho obrat nepřesáhne za přecházejících 12 kalendářních měsíců 1 mil. Kč - pokud plátce žádá o zrušení, musí prokázat, že existují ke zrušení důvody

Odpočet při změně režimu - plátce má nárok na odpočet daně a) u zboží (dále i při pořízení nemovitosti a dovozu zboží) pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které je k datu registrace jeho obchodním majetkem (popř. je součástí hmotného, odpisovaného nehmotného majetku, pozemků, zásob jež obchodním majetkem jsou) b) u služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace obchodním majetkem plátce (popř. je součástí hmotného, odpisovaného nehmotného majetku, pozemků, zásob jež obchodním majetkem plátce jsou) - datem registrace = datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci - podmínkou uplatnění nároku na odpočet jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátce, které obsahují částku za zdanitelné plnění vč. daně - při zrušení registrace – plátce musí snížit uplatnění nárok na odpočet u majetku, který je k datu zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet nebo jeho část

Základ daně a jeho výpočet - základem daně je vše, co ten, kdo uskuteční plnění příjme - co se zahrnuje do základu daně:  jiné daně, cla, dávky nebo poplatky  spotřební daň  daň z elektřiny, ze zemního plynu, z pevných paliv atd.  dotace k ceně  cena pořízení  vedlejší výdaje (doprava, provize, balení)  u staveb a montážních prací všech, co je do stavby zabudováno nebo zamontováno - základ daně se snižuje o poskytnutou slevu, pokud je poskytnuta k DUZP

Sazby daně - sazby DPH jsou dvě:  základní sazba 20 % pro většinu zboží a služeb (čokoláda také)  snížená sazba 10 % (potraviny)

Datum uskutečnění zdanitelného plnění - plátce je povinen přiznat daň k DUZP nebo k datu přijetí platby, pokud přijde dřív než je DUZP - DUZP je důležité, protože:  Jsem k němu povinen přiznat daň  Vzniká nárok na odpočet  Jsem povinen do 15 dní od DUZP vystavit daňový doklad - DUZP je různé u:  Dodání zboží – den dodání podle kupní smlouvy  Nemovitosti – dnem obdržení rozhodnutí od katastru nemovitosti, že došlo k přepsání vlastnických práv  Služby – dnem poskytnutí služby nebo dnem kdy je služba dokončena (reklama), ale mohou se strany domluvit jinak  Smlouvy o dílo – dnem předání díla  Odečtu - ke dni odečtu z měřícího zařízení nebo dnem zjištění skutečné spotřeby  Dílčího plnění – např. u nájmu, datum je stanoveno ve smlouvě  Opakovaného plnění - pekař, nejpozději poslední den daňového období, doklad vystaví na základě dodacích listů - místo dodání je různé u:  dodání zboží a převodu nemovitosti- místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje  dodání plynu a elektřiny – místo, pro které je plyn nebo elektřina dodáno  zasílání zboží – místo, kde se zboží nachází po ukončení odeslání  poskytnutí služby – místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu  poskytnutí služby ve zvláštních předpisech  pořízení zboží z jiného členského státu – místo, kde se zboží nachází po skončení odeslání nebo přepravy  dovozu zboží – místo, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území Evropského společenství

Zdaňovací období - zdaňovací období může být: o čtvrtletní (pokud obrat za předcházející kalendářní rok nepřesáhne 10 mil. Kč) o měsíční (pokud obraz za předcházející kalendářní rok přesáhne 10 mil. Kč) - plátce, který dosáhne obratu 2 mil. Kč, tak si může zvolit jaké chce zdaňovací období a tuto změnu oznámí správci daně - zdaňovací období mohu měnit pouze k 1. 1. - změnu období musím nahlásil správci daně do 31. 1. - nová firma vychází z předpokládaného obratu

Daňové přiznání - typy daňových přiznání:  řádné – podává se do 25 dnů po skončení daňového období  opravné- pokud se spletu a zjistím to do termínu podání řádného přiznání, vyplňuji celé a k původnímu se nepřihlíží  dodatečné – po termínu, uvádím pouze chybu, 3-letá lhůta podání dodatečného přiznání - pokud nestihnu podat do termínu daňové přiznání, tak mi FÚ může zvýšit daňovou povinnost až o 10 % nebo snížit nadměrný odpočet

Vystavování daňových dokladů - plátce musí do 15 dní po DUZP vystavit daňový doklad - nebo pokud přijal zálohu, tak do 15 dní od doby, kdy mu přijdou peníze - správce daně může uložit sankci až 1 mil. Kč, pokud nevystavím včas - údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně - uchovávání daňových dokladů – nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období - daňové doklady – zejména běžný, zjednodušený, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis a vrubopis, platební kalendář...

Běžný daňový doklad musí obsahovat: 1. obchodní jméno, sídlo nebo adresa dodavatele 2. DIČ plátce, který uskutečňuje plnění (dodavatele) 3. obchodní jméno, sídlo nebo adresa odběratele 4. DIČ odběratele (pokud je osoba plátcem) 5. evidenční (pořadové) číslo daňového dokladu 6. rozsah a předmět plnění 7. datum vystavení 8. datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty – dle toho co je dříve, pokud se liší od data vystavení 9. jednotková cena bez daně 10. základ daně 11. sazba daně – základní, snížená, popř. sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně 12. daň zaokrouhlená na koruny, popř. haléře

Zjednodušený daňový doklad - nemusí být uveden výpočet daně a nacionále odběratele - vystaven musí být hned při uskutečnění plnění - pouze pokud celková cena nepřesáhne 10 000 Kč - jen pokud platím hotově - náležitosti ZDD – viz běžný daňový doklad s výjimkou data vystavení, identifikace odběratele a jeho DIČ jednotkové ceny bez daně a základu daně – neuvádí se. Uvádí se navíc zdanitelné plnění celkem (částku, kterou plátce získal)


Daňový dobropis je daňovým dokladem, který se vystavuje v případě opravy základu daně (oprava základu daně a výše daně podle §42) pro jiného plátce DPH. Plátce může opravit výši daně (§42 odst. 1,3): - při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, - při snížení základu daně, na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění, - pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti, - při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, - pokud dojde k vrácení úplaty, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnosti přiznat daň a jestliže se plnění neuskutečnilo.



Protože je daňový dobropis daňovým dokladem, musí obsahovat: 1. obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, nebo sídlo podnikání … apod., plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění a plátce, pro kterého se zdanitelné plnění uskutečňuje, 2. DIČ plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, i DIČ plátce, pro kterého se uskutečňuje zdanitelné plnění, 3. evidenční číslo daňového dokladu, 4. rozsah a předmět zdanitelného plnění, 5. datum vystavení daňového dokladu, 6. základní nebo sníženou sazbu daně, 7. daňový dobropis obsahuje: o evidenční číslo původního daňového dokladu o rozdíl mezi opraveným a původním základem daně o v případě opravy výše daně, výši přijaté úplaty a tomu odpovídající daň.

Daňový vrubopis je daňovým dokladem, který se vystavuje v případě opravy základu daně pro jiného plátce podle § 42 odst. 2 – kdy je plátce povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňový vrubopis má náležitosti 1 – 6 stejné jako dobropis. Náležitost číslo 7: - evidenční číslo původního daňového dokladu, - rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění a tomu odpovídající daň. Pokud se oprava základu daně týká více zdanitelných plnění, ke kterým byly vystaveny samostatné daňové doklady, mohou být údaje, které jsou společné pro všechny opravy na daňovém dobropisu uvedeny pouze jednou. Ve vazbě na původní daňové doklady však musí být na daňovém dobropisu vždy uvedena čísla původních daňových dokladů, rozdíly mezi sníženou a původní cenou a tomu odpovídající částky daně.

Opravné daňové doklady Od 1. ledna 2011 se již nepoužívá terminologie dobropis a vrubopis. § 42 řeší opravu základu a výše daně. Náležitosti opravného daňového dokladu řeší §45. Na to navazuje §74, který stanoví, kdy musí být opravy základu daně provedeny. Plátce, pro kterého oprava znamená snížení uplatněného odpočtu, opravu musí provést za období, ve kterém se dověděl o těchto okolnostech. Nečeká tedy na doručení opravného daňového dokladu, ale opravu provede i bez dokladu, pokud o této skutečnosti ví. Pokud jde o splnění určitých platebních podmínek (skont) je nutno vystavovat opravný daňový doklad. Pokud jde o hromadné slevy (množstevní slevy), které se nevztahují k jednotlivým zdanitelným plněním, tak se opravný doklad nevystavuje. Muselo by se jednat o snížení každého jednotlivého plnění. Při opravě výše daně, kdy dochází ke snížení výše daně, lze opravu provést jen dodatečným daňovým přiznáním. Nově se zavádí možnost opravit výši daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení, pokud pohledávka vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku, věřitel přihlásil pohledávku ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu a nejde o spojené osoby. Opravu výše daně řeší §44 a daňový doklad k této úpravě §46.

V síti Wikia

Náhodná Wiki