9. Daň z příjmů právnických osob (DPPO) 1) Pojmy: • Daň – povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného sektoru a je to neúčelová a neekvivalentní platba • Poplatník – FO nebo PO, z jejichž peněz se daň platí • Plátce – FO nebo PO, která je povinná daň vypočítat a odvést správci daně • Správce daně – zpravidla FÚ, který kontroluje správnost výpočtu a odvod daní • Předmět daně – u přímých daní je to příjem nebo majetek, u nepřímých daní výrobky a služby • Základ daně (daňový základ) – je to předmět daně vyjádřený v penězích nebo naturálních jednotkách, z něhož se daň vypočítává • Sazba daně – je to procento z daňového základu nebo peněžní částka z měrné jednotky daňového základu • Sleva na dani – je to částka nebo procentní podíl, o něž se vypočítaná daň snižuje, pokud to umožňuje základ • Zdaňovací období – je to období, za které je plátce povinen daň vypočítat a odvést • Daňové přiznání – je to písemný dokument, ve kterém plátce daně za zdaňovací období uvádí všechny skutečnosti, které se týkají daně. Tento dokument musí do stanoveného termínu předložit správci daně • Platba daně – odvod daně správci, platí se v průběhu zdaňovacího období nebo po jeho uplynutí do určitého dne a to buď na jednou případně v několika splátkách
2) DPPO – je to důchodová daň patřící do přímých daní
Poplatníky daně z příjmů právnických osob jsou všechny osoby, které nejsou fyzickými osobami, a dále organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Právnické osoby jsou např.: obchodní společnosti (a.s., s.r.o., k.s., v.o.s., evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení); družstva (včetně evropské družstevní společnosti); občanská sdružení, politické strany a politická hnutí, zájmová sdružení PO, obecně prospěšné společnosti, komory, nadace a nadační fondy, obce, příspěvkové organizace, církve a náboženské společnosti. Od daně z příjmů PO je absolutně osvobozena ČNB jakožto ústřední banka ČR
Předmět daně tvoří příjmy nebo výnosy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Předmětem daně nejsou například: a) příjmy získané nabytím akcií podle zvláštního zákona, zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů, b) příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje a rozpočtu obce, z úroků z vkladů na běžném účtu, c) u poplatníků, kteří mají postavení oprávněné osoby na základě zvláštního zákona, příjmy získané s vydáním pohledávky, a to do výše náhrad podle zvláštních zákonů, do výše nároků na vydání základního podílu, dále příjmy z vydání dalšího podílu v nepeněžní formě, d) příjmy z vlastní činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů, e) příjmy plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je ČR povinna uhradit, a další.
Osvobozené příjmy Od daně jsou osvobozeny např.: • členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin, přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, • příjmy z cenově regulovaného nájemného z bytů, z nájemného z garáží a z úhrad za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, zřízených po roce 1958, • příjmy z nájemného z bytů a garáží v domech ve vlastnictví a spoluvlastnictví bytových družstev, označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva, • příjmy plynoucí z odpisu závazků při oddlužení nebo reorganizaci provedené podle insolvenčního zákona, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch výnosů, • podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud jsou použity k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, • příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, vyplácené dceřinou společností, která má své sídlo nebo místo vedení na území České republiky, mateřské společnosti, • příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti plynoucí poplatníkovi, který má sídlo nebo místo vedení na území České republiky, nebo společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, • příjmy z dividend a jiných podílů na zisku, plynoucí od dceřiné společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, mateřské společnosti, která má své sídlo nebo místo vedení na území České republiky, • příjmy plynoucí dlužníkovi ve zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, a ve zdaňovacím období následujícím bezprostředně po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v něm nedošlo ke skončení reorganizace. Zdaňovací období je: a) kalendářní rok – jde o 12 po sobě jdoucích měsíců, které začínají prvním dnem měsíce ledna, b) hospodářský rok – jedná se o období (12 po sobě jdoucích měsíců), které začíná prvním dnem jiného měsíce než je leden, c) období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, d) účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců.
Základ daně Podkladem pro výpočet základu daně je účetní výsledek hospodaření před zdaněním (zisk nebo ztráta), v případě poplatníků vedoucí daňovou evidenci je výsledkem hospodaření rozdíl příjmů a výdajů zjištěný v peněžním deníku. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním se musí ještě upravit, aby z něj vznikl základ daně.
Schéma výpočtu základu daně a daně z příjmů PO: Výsledek hospodaření před zdaněním + položky zvyšující výsledek hospodaření -položky snižující výsledek hospodaření Základ daně -část základu daně připadající na komplementáře Základ daně po úpravě -daňová ztráta z předchozích let -další odčitatelné položky Základ daně snížený o odčitatelné položky -snížení u poplatníků, kteří nejsou založení za účelem podnikání (snížení ZD o 30 % min. o 300 000 Kč, max. o 1 000 000 Kč) -odečet darů do 5 % ZD a v úhrnu s dary vysokým školám a veřejným výzkumným institucím, nejvýše 10 % ZD Základ daně snížený o dary zaokrouhlený na celé tisíce Kč dolů Sazba daně 19% Vypočtená daň -slevy na dani Daň snížená o slevy (celková daňová povinnost)
POLOŽKY ZVYŠUJÍCÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ • částky neoprávněně zkracující příjmy a hodnota nepeněžních příjmů, pokud nejsou zahrnuty v hospodářském výsledku, • částky, o které se zvyšuje hospodářský výsledek, např. pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, které bylo sraženo zaměstnanci, ale nebylo odvedeno do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období, • přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a penále pokud byly v předchozích zdaňovacích obdobích položkou snižující základ daně, • výdaje (náklady) neuznané jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů pokud jsou zaúčtovány v hospodářském výsledku, např. náklady na reprezentaci, daň darovací, daň dědická, daň z příjmů, rezervy a opravné položky, které nejsou tvořeny podle zákona o rezervách, neuhrazené manko a škoda s výjimkou škod vzniklých v důsledků živelních pohrom a škod způsobených podle potvrzení policie neznámým pachatelem, odměny členů statutárních a dalších orgánů právnických osob, penále a pokuty s výjimkou smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí se závazkových vztahů pokud byly zaplaceny, apod. • rozdíl, o který účetní odpisy převyšují odpisy daňové. POLOŽKY SNIŽUJÍCÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ • příjmy, které nejsou předmětem daně, • příjmy, jež u poplatníků, kteří nejsou založeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně, • osvobozené příjmy, • částky např. smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z prodlení a penále, které byly zaúčtované ve prospěch výnosů a nebyly uhrazeny v tomto zdaňovacím období, částky pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, o které byl v předchozích letech zvýšen hospodářský výsledek, pokud dojde k jejich odvedení, atd., • částky, např. částky související s rozpuštěním rezerv a opravných položek, jejichž tvorba nebyla daňovým výdajem, pokud jsou zaúčtovány ve prospěch nákladů, • příjmy zdaněné srážkovou daní u zdroje např.: dividendy, podíly na zisku s.r.o., podíly na zisku družstva, podíly na zisku tichého společníka, • příjmy např.: částky zaúčtované do výnosů, pokud souvisejí s náklady neuznanými v předchozích zdaňovacích období, jako daňové náklady a to max. do výše těchto neuznaných nákladů, • rozdíl, o který daňové odpisy převyšují odpisy uplatněné v účetnictví, • výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které převyšují náklady uplatněné v účetnictví. POLOŽKY ODČITATELNÉ OD ZÁKLADU DANĚ • daňová ztráta – lze ji odečíst od základu daně, pokud vznikla a byla vyměřena za předchozí období, a to maximálně v pěti bezprostředně následujících období po vzniku této ztráty • 100 % nákladů (výdajů) vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje POLOŽKY SNIŽUJÍCÍ ZÁKLAD DANĚ • Dary poskytnuté na obecně prospěšné účely, hodnota daru musí činit alespoň 2000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % základu daně, v případě poskytnutí darů VŠ a veřejným výzkumním institucím lze základ daně snížit o dalších 5 % • Odečet u neziskových subjektů – snížení základu daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč s tím, že činí-li toto 30% snížení méně než 300 000 Kč, lze odečíst 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně SLEVY NA DANI • částka 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet slev je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. • částka 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Pro výpočet slev je důležitý průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Obecná pravidla pro posuzování daňově uznatelných nákladů: • náklad souvisí se zdanitelnými příjmy – v základu daně nelze uplatňovat náklady, které souvisí s příjmy vyňatými a osvobozenými nebo jinak nesouvisející se zdanitelnými příjmy, a ty, které souvisí s osobní spotřebou • náklad je nutný pro dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů • účetní náklad lze jako daňový uznat jen v limitované výši • náklad musí být schopen poplatník dostatečně prokázat • u některých druhů nákladů je přímo zakázáno jejich zahrnutí do základu daně z příjmů – náklady na reprezentaci • uplatnění některých druhů účetních nákladů v základu daně z příjmů je vázáno na další podmínky – požadování skutečného zaplacení např. u daně z nemovitostí a daně z převodu nemovitostí
Ustanovení zákona o daních z příjmů vymezuje výdaje, které snižují daňový základ poplatníka daně. Jde o výdaje, které poplatník daně skutečně vynaložil v souvislosti se získáváním zdanitelných příjmů, a to ve výši stanovené zákonem o daních z příjmů a dalšími předpisy. Příklady zdanitelných výdajů: • výdaje na pracovní cesty • pojistné hrazené poplatníkem daně, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen • pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění • odpisy hmotného a nehmotného majetku • škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem • rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon • nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci Ustanovení zákona o daních z příjmů vymezuje výdaje, které nelze pro daňové účely použít ke snížení daňového základu poplatníka daně. Mezi tyto výdaje patří například: • výdaje na pořízení hmotného majetku (odpisy ale daňovým výdajem jsou) • technické zhodnocení • výdaje na reprezentaci • výdaje na osobní spotřebu poplatníka daně • manka a škody převyšující náhrady • daň dědická, darovací, daň z příjmů FO a PO • penále, úroky z prodlení a pokuty
Daňové přiznání se podává i v případě, kdy je vykázán základ daně ve výši nula nebo je vykázána daňová ztráta. Lhůty pro podání daňového přiznání: PO podávají daňové přiznání nejpozději do tří měsíců pro uplynutí zdaňovacího období. U poplatníka, který má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a poplatník, jehož přiznání zpracovává a podává daňový poradce podává daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Daň z příjmů je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Daň se neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč.
Povinnost podat daňové přiznání nemá: • poplatník, který není založený za účelem podnikání, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkovou podle zvláštní sazby daně • veřejná obchodní společnost • zanikající obchodní společnost nebo družstvo za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku
Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost je vyšší než 30 000 Kč ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí pololetní zálohy ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti (splatná do 15. 6. a 15. 12.) Poplatní, jejichž daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy ve výši ¼ poslední známé daňové povinnosti (15. 3., 15. 6., 15. 9., 15. 12.). Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru.